Průměrná měsíční splátka úvěrů dosahovala v roce 2018 téměř čtvrtiny průměrné mzdy

Celkový objem dluhu obyvatel ČR činil ke konci roku 2018 celkem 2,32 bilionu korun a meziročně vzrostl o 177 miliard korun, tedy o 8,3 %. Zároveň opět klesl objem nespláceného dluhu, konkrétně o 4,5 miliardy na 34,4 miliardy korun. Průměrná měsíční splátka úvěrů dosáhla 7 565 korun, což je necelá čtvrtina průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice. Čtvrtina z více než tří milionů klientů bank a dalších finančních institucí měla otevřené tři a více úvěrových smluv. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Za rostoucím dluhem obyvatel stojí nadále především úvěry na bydlení. Výše dlouhodobého dluhu, tedy dluhu z hypoték a stavebního spoření, vzrostla meziročně o 150 miliard korun. Zároveň se mírně zvýšil počet klientů s dlouhodobým dluhem. „V posledních měsících se hodně hovoří o poklesu zájmu obyvatel o hypoteční úvěry, který mohla způsobit přísnější regulace ze strany České národní banky nebo rostoucí ceny nemovitostí. Pokud se však podíváme na všechny typy úvěrů určených na bydlení, zjistíme, že tato regulace trh jako celek ovlivnila prozatím méně, než bylo původně očekáváno. Počet lidí s dlouhodobým dluhem rostl i v posledním čtvrtletí roku 2018 a nedošlo ani ke zpomalení růstu celkové výše dlouhodobého dluhu,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Ohrožený dluh nadále klesá

Objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy takového, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky úvěru nebo který byl zesplatněn, klesl ke konci roku 2018 na 34,4 miliardy korun. Meziročně se tak snížil o 4,5 miliardy korun, respektive o 11,6 %. Objem dlouhodobého ohroženého dluhu klesl o 1,7 miliardy korun (14,8 %), zatímco objem krátkodobého ohroženého dluhu se snížil o 2,8 miliardy korun (10,3 %).

Průměrná výše měsíčních splátek úvěrů dosahuje čtvrtiny průměrné hrubé mzdy

Průměrná výše splátek úvěrů na jednoho klienta činila na konci uplynulého roku 7 565 korun a dosahovala tak 23,7 % průměrné měsíční hrubé mzdy. „Až do roku 2015, kdy tento poměr dosahoval dokonce 27,5 %, se výše průměrných splátek zvyšovala rychleji než průměrná mzda. Během posledních tří let však klesl tento poměr téměř o 4 procentní body, což lze vysvětlit zejména rychlejším růstem mezd oproti tempu růstu zadlužení. Zároveň během období historicky nejnižších úrokových sazeb klesla řadě lidí především při refinancování starších hypotečních úvěrů měsíční splátka až o několik tisíc korun měsíčně,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Čtvrtina lidí měla na konci roku 2018 otevřeno tři a více úvěrových smluv

Téměř polovina ze tří milionů klientů bank a nebankovních finančních institucí měla na konci roku 2018 otevřenou jednu úvěrovou smlouvu. Tři a více úvěrových smluv mělo 26 % klientů, z toho 6,5 % lidí mělo pět a více otevřených smluv. S rostoucím počtem úvěrových smluv se přitom zvyšuje riziko, že se lidé dostanou do problémů se splácením. Zatímco mezi klienty s jednou smlouvou se riziko nesplácení pohybuje pod deseti procenty, u klientů s pěti smlouvami jde již o 15 % a u klientů s 6 a více smlouvami je rizikem nesplácení postižen dokonce každý pátý klient.

Dvě pětiny žádostí o úvěr byly zamítnuty z důvodu aktuálního nebo hrozícího předlužení

Banky a další finanční instituce v roce 2018 vyřídily kladně téměř 60 % žádostí o úvěr. Necelých 27 % žádostí bylo s největší pravděpodobností odmítnuto z důvodu špatné platební morálky žadatele a 14 % žádostí bylo zamítnuto i přesto, že žadatel všechny své závazky řádně splácel. Důvodem je nejčastěji to, že další úvěr by rozpočet žadatele zatížil natolik, že by se mohl dostat do problémů se splácením. „Statistiky Bankovního a Nebankovního registru klientských informací zřetelně indikují, že naši členové berou posouzení úvěruschopnosti žadatele dlouhodobě velmi vážně a že úvěr poskytnou pouze v případě, kdy jsou přesvědčeni o schopnosti žadatele tento úvěr splatit. K takovému posouzení je přitom potřeba zvážit negativní i pozitivní data z registrů. Nestačí vědět, jestli žadatel o úvěr nemá dluhy po splatnosti, ale je třeba také znát jeho celkové úvěrové zatížení. Lidé však zamítnutí žádosti o úvěr často neberou jako cennou zpětnou vazbu o stavu jejich rodinných financí. Toho bohužel mohou zneužívat poskytovatelé půjček, kteří nevyužívají informace z úvěrových registrů a kterým mnohdy nejde o dlouhodobý vztah s klientem, ale spíše o co nejrychlejší obohacení,“ říká Lenka Novotná.

Lidé si mohou před žádostí o úvěr sami zjistit, jak zdravé je jejich hospodaření

Každý občan si může svoji aktuální finanční situaci ověřit on-line prostřednictvím portálu www.kolikmam.cz. Novinkou v portále je balíček služeb #kolikmam365, který klientům nabízí aktuální přehled o jejich finančních závazcích. Služba porovnává aktuální informace s informacemi z předešlého měsíce a lidé tak mohou například sledovat vývoj u celkové výše měsíčních splátek svých úvěrů nebo u výše dluhu. Navíc si mohou ověřit své osobní hodnocení a porovnávat ho s průměrem ve svém regionu či věkové skupině. Součástí služby je i roční předplatné služby Hlídám si, kolik mám, která klienty upozorní na změny v jejich úvěrových zprávách, především pak v případě nového nechtěného úvěru. „Dlouhodobě usilujeme o usnadnění přístupu klientů k informacím a službu neustále inovujeme, abychom lidem nabídli ucelený přehled o jejich aktuální úvěrové situaci i s přesahem do historie. Připojení a kategorizace výdajů je prvním krokem v rozšiřování služeb v aplikaci kolikmam.cz, ve kterém budeme nadále pokračovat,“ říká projektová manažerka portálu kolikmam.cz Romana Knyblová.

Barometr úvěrového trhu 4Q 2018