Morálka lidí ve splácení úvěrů se nadále výrazně zlepšuje

Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu klesl za dva roky už o 78 tisíc. Celkový objem dluhu obyvatel ČR činil ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku 2,34 bilionu korun a meziročně vzrostl o 161,5 miliardy korun, tedy o 7,4 %. Objem nespláceného dluhu naopak klesl o 4,1 miliardy na 32,4 miliardy korun. Meziročně se tak snížil o 11,3 %. Počet lidí, kteří měli problém se splácením svých spotřebních dluhů, se meziročně snížil o 17 %, tedy téměř o 48 tisíc. O 16 % potom klesl počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na bydlení. Jejich počet se snížil o 3 864 a klesl tak pod hranici 20 tisíc. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Počet lidí, kteří nespláceli své krátkodobé závazky (určené primárně na spotřebu), klesl na konci 1. čtvrtletí 2019 na 233 tisíc. To je o 48 tisíc méně než před rokem a o 72 tisíc méně než před dvěma lety, kdy se počet lidí v problémech se splácením krátkodobých závazků blížil svému maximu. Zatímco počet nesplácejících lidí meziročně klesl o 17 %, objem nespláceného krátkodobého dluhu se snížil o 9,7 %, (o 2,4 miliardy) na 22,8 miliardy korun.

„V prvním čtvrtletí tohoto roku pokračoval trend z poslední doby, kdy se postupně zvyšovala průměrná částka, při které lidé přestávali splácet své krátkodobé závazky. To úzce souvisí s tím, že se nadále zvyšuje průměrná částka krátkodobého dluhu na jednoho klienta. Ve chvíli, kdy se lidé dostanou do problémů se splácením, jim tak zbývá doplatit více, než tomu bylo dříve. Výsledkem je, že objem ohroženého krátkodobého dluhu klesá pomaleji než počet klientů v problémech,“ vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací s tím, že průměrná částka ohroženého krátkodobého dluhu na jednoho klienta dosahovala na konci čtvrtletí téměř 98 tisíc korun. Za ohrožený dluh je přitom považován takový, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující měsíční splátky úvěru, nebo který byl věřitelem zesplatněn.

Úvěry na bydlení má 1,1 milionu lidí, problémy se splácením pouze 20 tisíc

Počet lidí, kteří řádně nespláceli úvěry na bydlení (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření) se na konci prvního čtvrtletí tohoto roku dostal pod 20 tisíc, konkrétně na 19 991. Jejich počet se meziročně snížil o 3 864, tedy o 16,2 %. Objem nespláceného dluhu na bydlení se meziročně snížil o 14,8 % (1,7 miliardy Kč) a dosahoval tak 9,66 miliardy Kč. „Přestože se objem dluhu na bydlení zvyšoval, podíl dluhu, který nebyl řádně splácen, se dále snížil. Na konci uplynulého čtvrtletí tak nebyla splácena pouze 1,4 % dluhu na bydlení, což je historické minimum,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací s tím, že ještě v roce 2015 nebyla splácena 3 % celkového dluhu na bydlení.

Počet lidí s úvěry na bydlení klesl, počet smluv se však zvýšil

Na zvýšení zadlužení obyvatel o 161,5 miliardy korun se z větší části podílel dluh z úvěrů na bydlení. Ten se meziročně zvýšil téměř o 124 miliard korun (7,1 %). Za nárůstem přitom stojí zejména zvyšující se průměrná částka hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření. Ta se meziročně zvýšila o 115 tisíc (7,4 %) na 1,67 milionu korun. Naopak počet lidí s úvěrem na bydlení meziročně klesl o 2 817, tedy o 0,3 %. „Zajímavé přitom je, že stále více lidí si bere dva a více úvěrů na bydlení. I když počet lidí s tímto typem úvěru meziročně klesl, počet úvěrových smluv se naopak zvýšil o 6,5 tisíce na 1,38 milionu,“ říká Lenka Novotná.

Počet lidí s dluhem na spotřebu roste, stejně jako průměrná výše dluhu

V případě krátkodobého dluhu určeného na spotřebu se počet klientů na konci prvního čtvrtletí mírně zvýšil (o 17 tisíc, tedy 0,7 %), když dosahoval 2,44 milionu lidí. Průměrná částka krátkodobého dluhu se meziročně zvýšila o 14 tisíc Kč (7,7 %). Celkový objem krátkodobého dluhu se tak zvýšil o 37,6 miliardy Kč (8,5 %) a dosahoval 481,2 miliardy korun. „Na konci prvního čtvrtletí tohoto roku se tak poprvé za posledních pět let zvyšoval objem krátkodobého dluhu rychleji než objem toho dlouhodobého. Důvodem je především drobné ochlazení trhu s úvěry na bydlení v prvních měsících tohoto roku,“ říká Jiří Rajl.

Barometr úvěrového trhu 1Q 2019