Za stejné služby různé částky

Nové zkušenosti ukazují, že zárodek budoucího problému v hospodaření obce může zprvu vypadat i celkem nenápadně. Například jako dlouhodobý rozdíl mezi krátkodobými závazky obce a průměrem obdobně velkých obcí. Může však jít i o jiné, méně frekventované položky.

Podle srovnávací analýzy finančních výkazů všech českých obcí se například v jednotlivých okresech výrazně liší výše provozních a investičních výdajů. Obce v jednom okrese tedy platí za obdobné služby jiné ceny než obce v jiném okrese, stejně tak do obdobných typů projektů investují stejně velké obce různé částky. Liší se i výdaje na obecně prospěšné věci jako kulturu, bydlení a podobně.

 

 
Rozdíly ve financování stejných či obdobných aktivit přitom rozhodně nejsou zanedbatelné. Například provozní výdaje na pozemní komunikace se mezi jednotlivými okresy liší v průměru o více než dva tisíce korun na jednoho obyvatele. Zatímco například v okrese Rychnov nad Kněžnou vydávaly obce velikosti 2000 až 4999 obyvatel v roce 2006 na provoz pozemních komunikací v průměru 138 korun na hlavu, v okrese Mělník tyto platby u obdobně velkých obcí činily 2378 korun, což je o 2240 korun na jednoho obyvatele více.

Nejinak tomu bylo i u investičních výdajů. Zatímco například v Ústeckém kraji investovaly obce velikosti 1000 až 1999 obyvatel do odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly v průměru 560 korun na hlavu, ve Středočeském kraji činily průměrné investiční výdaje obdobně velkých obcí na stejnou položku 3820 korun, což představuje rozdíl 3260 korun na jednoho obyvatele obce. Vedle srovnání údajů za jednotlivé okresy je velmi zajímavé a důležité srovnání na úrovni obcí, kdy si každá obec může porovnat své údaje se srovnatelně velkými obcemi okresu, kraje a ČR.

 

 

Ne každá odchylka v hospodaření obce musí nutně znamenat problém. Některé obce například vydávají hodně peněz na infrastrukturu, ale kompenzují to úsporami u jiných položek, například kultury. Příkladem mohou být obce velikosti 2000 až 4999 obyvatel v okrese Semily, které sice měly v průměru druhé nejvyšší provozní výdaje na obyvatele na rozpočtovou položku pozemní komunikace, zároveň však měly jen podprůměrně nízké výdaje na kulturu.

Rozdíly mezi obcemi jsou způsobeny i jejich zaměřením nebo rozdílnými preferencemi. Zatímco jedny vydávají hodně na provoz, jiné se více věnují investičním aktivitám. Příčinou zvýšené odchylky v hospodaření může být i nějaká silná nátlaková skupina v obci, jejíž cíle nemusí být vždy v souladu s potřebami většiny obyvatel obce. Svou roli mohou sehrát i předražené služby v některých regionech, jejich různý poptávaný rozsah, stejně jako preference jednotlivých starostů.

 

 

To však neznamená, že by rozdílům ve výši jednotlivých rozpočtových položek neměla být věnována patřičná pozornost. Naopak. Samotný důvod existence určité odchylky totiž nemusí být tím rozhodujícím prvkem, který rozhoduje o dobrém či špatném hospodaření obce. Pakliže není ekonomická situace obce pravidelně (minimálně jednou za rok) analyzována z komplexního hlediska, může i dobrý úmysl spojený například s investicí na veřejně prospěšnou aktivitu ve finále přinést problémy. A to od nespokojenosti obyvatel až po například neschopnost obce splácet cizí zdroje.

Ostatně to, že se obce do problémů skutečně dostávají, ukazují příklady z poslední doby. Například obec Dobrná na Děčínsku s necelými 500 obyvateli se do potíží s hospodařením dostala poté, co bez finančního krytí zahájila a následně neplatila výstavbu obecních vodovodů. Závazky a penále obce se nakonec vyšplhaly až k 10 milionům korun, což výrazně převýšilo její finanční možnosti. V obci dlouhou dobu nefungovalo veřejné osvětlení a měla zablokovaný majetek i veškeré účty, bývalý starosta je obviněn ze zpronevěry několika milionů.

Ani Dobrná by však pravděpodobně neskončila tak špatně, kdyby tam bylo věnováno více pozornosti hodnocení ekonomické stability obce. Porovnáním vybraných rozvahových položek by se například už rok před tím, než došlo k obstavení účtu, mohlo zjistit, že dluh Dobrné dosahoval čtyřnásobku úrovně, kterou v průměru vykazovaly obdobně velké obce v celé ČR. Navíc se dluh v roce 2006 ve srovnání s rokem předchozím zvýšil třikrát, což bylo samo o sobě alarmující.

 

 

Riziko špatného hospodaření může obec úspěšně snižovat prostřednictvím pravidelných analýz své ekonomické situace. K tomuto účelu může využít jak vlastních znalostí a zdrojů, tak specializovaných firem, které obcím poskytují nezávislé hodnocení jejich hospodaření v podobě ratingů či analýzy odchylek v jejich finančních výkazech vzhledem k průměrům obdobně velkých obcí ve stejném či jiných regionech.

Kombinace těchto nástrojů obcím umožňuje lépe rozhodovat o rozdělení omezených obecních peněz. Pokud má obec například dobrý rating, může si dovolit dávat více peněz na tělovýchovu, kulturu či jinou pro obyvatele přínosnou činnost. V případě horšího ratingu a nutnosti šetřit prostředky zase může obec ve srovnání s okolními, obdobně velkými obcemi zjistit, zda příliš neutrácí na některé položky, a tyto výdaje se následně pokusit redukovat.

 

Ze srovnávacích analýz lze zjistit i to, jestli některé služby v regionu nejsou příliš drahé. To může vést následně k tomu, že se budou hledat, jak tyto služby zlevnit. Z hlediska příjmů se obec může zaměřit na to, proč je má v některých položkách podprůměrné, případně zda například ve srovnání s jinými neprodává příliš mnoho obecního majetku.

Sledování odchylek a ratingu pomáhá obcím i při využívání cizích zdrojů. Jestliže si obec například není jistá, zda a jak velký úvěr si smí dovolit, může srovnat své zadlužení s průměrem okresu, kraje či celé ČR. A pokud shledá nízkou zadluženost a k tomu má i velmi dobrý rating, je to pro ni signálem, že si může úvěr v rozumné výši bez větších obav vzít.

Žádná srovnávací analýza ani rating nemohou samy o sobě obec zachránit, protože jakékoliv finální rozhodnutí záleží vždy na lidech. Jde však o nástroje, které zástupcům obcí dávají doporučení, jak nakládat s obecním majetkem racionálněji a hospodárněji, a prevencí se vyhnout případným budoucím problémům. Investice do analýzy se rozhodně vyplatí. Nejen, že její výše není nikterak závratná, ale může zabránit nesrovnatelně větším problémům v budoucnosti.

 

Podle srovnávací analýzy finančních výkazů všech českých obcí se například v jednotlivých okresech výrazně liší výše provozních a investičních výdajů.

 

 JAN CIKLER, projektový manažer společnosti CCB – CZECH CREDIT BUREAU