Vědí vaši zákazníci, že podnikáte udržitelně a že je na vás spolehnutí?

Nejen plány na přechod na ekologicky šetrné, cenově dostupné a bezpečné dodávky energie z obnovitelných zdrojů s minimem tvorby skleníkových plynů, ale zejména současná energetická krize vyvolaná omezováním dodávek zemního plynu do Evropy ukazují velmi naléhavou potřebu zvyšování energetické účinnosti a snižování závislosti na fosilních palivech. Ten, kdo vsadil například na fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo, jejich kombinaci či jiné obdobné způsoby získání energie z obnovitelných zdrojů, bude do značné míry ušetřen současných výkyvů v cenách energií a debat o tom, zda a jak bude nezbytné se připravit na výpadky v dodávkách zemního plynu, či dokonce elektrické energie a také na další cenové extrémy.

Klimatické změny, projevující se mimo jiné skokovým růstem cen vstupů, občasnými výpadky v dodavatelských řetězcích a narůstající nejistotou, přidávají vrásky na čela vedení mnoha společností. Zejména těch společností, které se dosud příliš nezabývaly otázkami řízení rizik včetně těch vyplývajících z klimatických změn, potřeb ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů. Tyto principy jsou zakotvené v 17 cílech udržitelného rozvoje SGDs (Sustainable Development Goals), které jsou v Evropské unii známé pod názvem „Green Deal“ a pro svět byznysu se používají pod zkratkou ESG (E – environmental, S – social, G – governance).

Informace, data a principy uplatňované v rámci ESG doplňují čistě finanční pohled na fungování obchodních společností způsobem, který nabízí možnost komplexního pochopení rizik. Ty mohou v oblasti ESG představovat různé důsledky klimatických změn, jako například sucho ohrožující zemědělskou produkci, záplavy anebo vlny veder. To vše podstatným způsobem omezuje ekonomické aktivity a snižuje produktivitu práce ve firmách.

Zároveň dochází k trvalým změnám krajiny vedoucí k omezení existujících způsobů jejího využití. Například praskliny v půdě narušující statiku budov či dlouhodobé sucho způsobující zánik celých oblastí či regionů, jako například jezero Sawa v Iráku. Toto jezero bylo kdysi turistickou atrakcí známou krásnou scenérií a množstvím ryb, která se v roce 2022 definitivně proměnilá v poušť.

Proč a jak vyhodnocovat úroveň udržitelného podnikání

Výše uvedené změny způsobují kolaps dodavatelských řetězců ať už z důvodu vysokých cen nebo ukončení dodávek. A právě potřeba řídit nejen taková provozní a strategická rizika je podmíněna schopností firem sbírat a vyhodnocovat relevantní data a informace podle osvědčeného „co se neměří, to se neřídí“.

Společnost CRIF proto pro banky i další finanční instituce a firmy vyvinula sadu ESG nástrojů v podobě globální digitální dotazníkové platformy Synesgy, která firmám výrazně usnadní získání informací o tom, co všechno se při měření dopadů jejich činnosti na okolí hodnotí. Při vývoji platformy využil CRIF své dlouholeté zkušenosti ze sběru a analýzy rozsáhlých datových zdrojů (úvěrové registry, informace týkající se obchodních firem, AML rejstříky atd.). Na základě zodpovězení komplexní sady návodných otázek platforma Synesgy dotazované firmě bezplatně vyhodnotí a vypočte ESG skóre podle dvou nejpoužívanějších mezinárodních rámců v oblasti ESG, konkrétně 17 SDGs a GRI (Global Reporting Initiative je nejrozšířenější metoda, podle které firmy zpracovávají své nefinanční reporty – pozn. red.), navíc doplněné o otázky z EU taxonomie týkající se „zelenosti“ podnikání firem. Ve fázi testování je také v dotazníku integrovaná kalkulačka uhlíkové stopy dle metodiky GHG Protocol a další aktualizace se chystají.

Zatímco firmy získají snadnou zpětnou vazbu o dopadech své činnosti, banky a další uživatelé platformy Synesgy získají základní dataset s klíčovými údaji, podobný například výstupům z úvěrových registrů. Výsledky ESG skóringu jednotlivých firem odpovídají běžným mezinárodním standardům a jsou vzájemně porovnatelné napříč odvětvími i napříč jednotlivými státy. Synesgy zároveň zachycuje úroveň „zelenosti“ dle taxonomie EU, čímž bankám pomáhá plnit informační potřeby stanovené v rámci Sustainable Finance Disclosure Regulation (SFDR).

Synesgy na základě komplexního dotazníku s téměř stovkou otázek vyhodnotí ESG skóre společnosti na pětistupňové škále A–E v pěti kategoriích: environmentální, sociální, správní, odvětvové a celkové skóre. Zároveň myslí na to, že dopady činnosti firem jsou v každém odvětví specifické. „Univerzální“ dotazník je tak doplněný specifickými otázkami pro 15 makrosektorů, a to od těžby přes zemědělství nebo telekomunikace až po energetiku a teplárenství. Toto řešení umožňuje ptát se na relevantní otázky, aniž by společnost byla nucená odpovídat na otázky nesouvisející s jejím podnikáním. Zároveň umožňuje porovnat výsledky společností z různých odvětví.

Připravované směrnice a standardy v oblasti udržitelného podnikání

Mnohé firmy, typicky korporace a společnosti obchodované na veřejných trzích, již řadu let připravují a vydávají zprávy zaměřené na informování o svých společenských aktivitách, známé pod názvem CSR (Corporate Social Responsibility) či NFR (Non-Financial Reporting). Právě CSR se v horizontu méně než dvou let zásadním způsobem rozšíří a tento přerod do evropské směrnice CSRD o povinném vykazování nefinančních informací je základem standardizace dat a informací o řadě dopadů firem na životní prostředí i sociálních a korporátních dopadech na společnost.

Samostatnou kapitolou jsou v tomto ohledu banky, pro které již nyní platí povinnosti v oblastech, jako jsou například regulace a výkaznictví. Jedná se o oblasti, které vyžadují promítání dopadů podnikání jejich velkých klientů na společnost a životní prostředí do úvěrových pravidel, postupů a modelů. Dosud se ale banky potýkaly s tím, že společnosti jsou přehlcené složitostí problematiky a nevědí, co budou povinné reportovat a jak tyto informace vůbec získat. Ve světě existuje celá řada standardů a metodik, které se liší přístupem, zaměřením i úrovní detailu. Zmíněná směrnice CSRD a ESRS, jejichž garantem je EFRAG, jsou nyní diskutovány odbornou veřejností. Návrhy EFRAG vycházejí z mezinárodních pravidel GRI, které patří spolu s několika dalšími pravidly k těm nejpropracovanějším a v současnosti nejvyužívanějším. ESRS povinně vyžadují ESG informace z oblastí E (environment), S (social) i G (government) a zavádí celou řadu důležitých konceptů počínaje dvojitou významností, přičemž informace je významná buď z hlediska dopadu na udržitelnost, nebo z finančního hlediska, nebo z obou.

Další povinností je provádět due diligence, tj. posuzování dopadů dodavatelských řetězců na udržitelnost a povinností toto v rámci ESRS deklarovat až po otázky typické pro řízení rizik, mezi něž patří identifikace, monitoring, řízení a vykazování významných dopadů, rizik a příležitostí, tzv. material sustainability impacts, risks and opportunities. Povinnosti sbírat a poskytovat ESG informace tak nezůstanou ušetřeny ani malé firmy, které dodávají své výrobky nebo služby jiným firmám.

Vedle EFRAG pracuje na sadě standardů pro vykazování informací o udržitelnosti i ISSB (International Sustainability Standards Board), tedy orgán vytvořený pro doplnění mezinárodních standardů pro vykazování (IFRS) o otázky udržitelnosti. Ty jsou více zaměřené na svět cenných papírů a nemusí tak naplňovat potřeby všech zainteresovaných stran. Právě tyto dvě sady standardů (ESRS a IFRS S1 a S2) budou v budoucnu plnit klíčovou roli při vykazování nefinančních informací ze strany firem a budou používané ze strany bank pro komplexní hodnocení svých klientů a z toho vyplývající „zelenosti“ svých portfolií pomocí tzv. Green Asset Ratio představující poměr výše úvěrů poskytnutých udržitelným aktivitám k celkovým úvěrům.

Připravenost bank na aplikování kritérií udržitelnosti testovala v první polovině tohoto roku Evropská centrální banka na vzorku vybraných evropských bank se zaměřením na největší dlužníky z asi dvacítky sektorů s nejvyšší emisní náročností. Zkoumané scénáře zahrnovaly tři scénáře od průměrného oteplení planety od 1,5 až po více než 3 °C, které se promítaly do pravděpodobnosti selhání klienta.

Ze závěrů těchto zátěžových testů mimo jiné vyplývá, že firmy nejsou procesně ani datově vybavené pro zvládání nároků bank na poskytované informace, zejména s ohledem na vykazování emisí skleníkových plynů dle metodiky GHG Protocol, stejně jako na vysokou korelaci výše úvěrových ztrát a energetické náročnosti budov i vyšší pravděpodobností selhání u klientů s omezenou schopností zvyšovat energetickou efektivitu a omezovat emise skleníkových plynů.

Vyplatí se firmám dodržování ESG principů?

Držet se zásad udržitelného podnikání se firmám vyplatí, přičemž principy ESG mnohé z nich již uplatňují, aniž by takové chování formálně deklarovaly. Pro komplexní pochopení rizik spojených s udržitelným podnikáním však nesmí zapomínat ani na potřebné vyhodnocování ESG principů u svých dodavatelů. Je zřejmé, že rovněž banky, pojišťovny a další významné společnosti budou stále častěji vyžadovat od svých obchodních partnerů nezávislé odborné hodnocení udržitelnosti jejich aktivit. Jak všichni dobře víme, kdo je připravený, nebývá překvapený.

Článek vyšel v Hospodářských novinách.