Úvěrové registry: ochrana před nebezpečným úvěrem

​Tři čtvrtiny této částky připadají na hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, čtvrtina pak na úvěry krátkodobé. Tři procenta objemu úvěrů (téměř 48 mld. Kč) nezvládají klienti splácet včas. Problémy mají častěji s nesplácením krátkodobých úvěrů.

Na českém trhu mají možnost banky a významné finanční společnosti prověřovat si bonitu a důvěryhodnost klientů. Uživateli Bankovního registru, který provozuje společnost CBCB – Czech Banking Credit Bureau –, jsou banky a stavební spořitelny, uživateli Nebankovního registru jsou potom zejména leasingové a splátkové či factoringové společnosti. Nebankovní registr je provozován společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau. Bankovní registr poskytuje své služby všem finančním institucím, které jsou zřízeny v souladu se zákonem o bankách a mají bankovní licenci. V současné době využívají banky Bankovní registr pro výměnu informací o fyzických osobách a fyzických osobách – podnikatelích. Nebankovní registr poskytuje své služby nebankovním společnostem a má ve svém portfoliu jak data o fyzických osobách – podnikatelích, tak i o právnických osobách. Organizátorem a technickým provozovatelem registrů je společnost CRIF – Czech Credit Bureau, která patří do mezinárodní skupiny CRIF, působící ve více než 1500 kancelářích po celém světě. Nás zajímal registr Nebankovní, a tak jsme navštívili pana Jiřího Rajla, výkonného ředitele CNCB.

Jiří Rajl, CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau

Co vše lze z dat registrů vyčíst?

Data jako bankroty, financování obcí, zadluženost právnických a fyzických osob apod. najdete v  nsolventním rejstříku, takže největší výhodou registrů jsou data, která nejsou jinde k dispozici a pomáhají ke sledování finančního trhu v České republice a není víceméně jiná možnost, jak je získat. Jedinou institucí, která data sleduje podobně jako my, je ČNB.

Základním principem registrů je ověřování bonity klientů, jejich důvěryhodnosti a platební morálky. Všechny banky a finanční instituce chtějí zrychlit úvěrový proces a chtějí poskytovat úvěry co nejkvalitněji, nejzodpovědněji, s co nejvíce informacemi, a přestože jsou vzájemnými konkurenty, tak se dokázaly domluvit na výměně informací. V bankovním registru jsou jen instituce, které disponují bankovní licencí. V nebankovním registru jsou zastoupeny hlavně leasingové, splátkové a  actoringové společnosti. My se však nezaměřujeme jen a pouze na ně. Chceme zahájit spolupráci i se společnostmi z ostatních relevantních sektorů. To nám pak umožní mnohem větší synergii při vyhodnocení finanční situace klienta.

Když „svlékáte“ lidi z kůže, nenahlíží na vás s despektem?

Náš registr není negativním registrem a lidé by ho tak neměli vnímat. Máme také pozitivní data. Obecně je v našem regionu spousta lidí přesvědčena o tom, že registry slouží jen k evidenci neplatičů, a mají o nich negativní mínění, což do jisté míry souvisí s finanční gramotností. Pro finanční instituce i banky je důležité, aby získávaly informace o klientech dlouhodobě. Z hlediska jejich byznysu je důležité vědět, kolik si klient půjčoval, jak splácel apod. Na základě toho a samozřejmě ještě dalších faktorů mu buď poskytly anebo neposkytly úvěr. Žádná z institucí nestojí o nesplácený úvěr. Uživatelé registrů nefungují tak, že by sledovali depozitní produkt. Sledují jen úvěrové informace. Klient je prověřován z pohledu historie jeho dřívějších úvěrů. Proto je v Americe tak oblíbené používání kreditních karet. Klienti, kteří je používají, mají historii a banka jim pak půjčí víc peněz. Bez historie v úvěrovém registru neuděláte na tamním trhu nic. Lidé se tedy snaží budovat svou úvěrovou historii v pozitivním slova smyslu. Schválně si půjčují auta na kreditní karty, protože obchodník ví, že byl před ním někdo, kdo klienta ověřil. Určitě pamatujete dobu, kdy nebyly registry a ověřovalo se u zaměstnavatele, příbuzných apod. Tím pádem se podstatně prodlužovala doba na schválení úvěru. Dnes je možné získat úvěr na počkání, dříve to byly dny, v horším případě i týdny. Mimo jiné tedy registry pomáhají zrychlit úvěrový proces. Dalším pozitivním faktorem registrů je odhadování finanční budoucnosti klienta. V některých případech ho tak dokážou uchránit před nevhodným úvěrem, který by mu jinak způsobil problémy. My se také snažíme klienty edukovat. Máme proto například desatero odpovědného zadlužování, kde přejímáme roli od finančních institucí. Informujeme klienty, jaké typy úvěrů existují, co je to RPSN, jak je úvěr zatíží, co je to úroková sazba apod. Fungujeme i na platformě odborných debat a usilujeme o zavádění finanční gramotnosti do škol.

Jaký objem dat sledujete?

V obou registrech máme kolem 17 milionů kontraktů nebo záznamů o kontraktech. Objem kontraktů po splatnosti z toho tvoří jen 3 %. Za první pololetí letošního roku byl celkový dluh necelých 1,4 bilionu korun. A právě z těch pozitivních dat lze vyčíst celkovou úvěrovou zátěž klienta a díky ní lze rozpoznat, kde je hranice, aby nebyl klient přeúvěrován. Funguje výměna dat o fyzických osobách a fyzických osobách – podnikatelích mezi oběma registry, data o právnických osobách jsou dostupná pouze v Nebankovním registru. Pozitivní data, tedy správná platební disciplína klientů, se projevují napříč celým bankovním a finančním trhem.

Celý rozhovor naleznete zde.

Bankovnictví, 27. 9. 2013, Rubrika: Banky a finance - Úvěrové registry, Strana: 32, Autor: Tomáš Houdek