Právo, 03/12/2009
Právo, 03/12/2009
Přitom i obec, stejně jako soukromá osoba, se může velice rychle dostat do věřitelské, soudní a exekuční mlýnice. Své o tom vědí například v Domašově nad Bystřicí, kde se odehrál bezprecedentní případ, jenž vlastně ještě neskončil.
V roce 1996 obec ručila soukromé firmě, stáčírně minerálek, při půjčce 35 miliónů korun. Podnik však záhy zkrachoval a věřitelé začali peníze vymáhat po obci. „Směnečný platební rozkaz byl vydán v roce 2001 a zavazoval tuto pro obec nepředstavitelnou sumu uhradit,“ vzpomíná starosta Ladislav Števanka.
Obec se proti platebnímu rozkazu odvolala a nastalo několikaleté soudní martyrium. V trestněprávní věci nebyl nikdo potrestán. Vrchní soud v Olomouci směnečný platební rozkaz potvrdil, následně i Nejvyšší soud v Brně.
„Všechny soudní instance opíraly svůj výrok v podstatě o výpovědi zastupitelů a účetní z tehdejší doby, tedy lidí zodpovědných za poskytnutí záruky firmě,“ tvrdí Števanka. V říjnu 2007 se do obce dostavili exekutoři, aby obstavili veškerý nemovitý a movitý majetek obce. „Kvůli úrokům se dluh vyšplhal na více než 58 miliónů.“
Starosta žádal o pomoc nejprve hejtmana Olomouckého kraje a následně ministerstvo financí. Těm se do pomoci logicky nechtělo. Stát zrovna tohle nespískal, tak proč by měl platit. Navíc s nataženou dlaní by pak mohl přijít každý, kdo nahrál šejdířům nebo je diletant.
Tvrdá jednání trvala tři čtvrtě roku. Věřitel odpustil z dluhu 30 miliónů korun, ale za podmínky rychlého uhrazení. Loni tedy Domašov nad Bystřicí dostal od státu bezúročnou půjčku ve výši 22,4 miliónu korun, které musí vrátit do roku 2021. Kromě toho kraj obci poslal nevratnou dotaci ve výši 6,6 miliónu korun.
„Zastupitelstvo rozhodlo jednomyslně celou záležitost (soudně) ukončit, i když výhled do budoucna předpokládá odprodej prakticky veškerého majetku obce.“ Pikantní na celé kauze je to, že obec zkrachovalé firmě ručila ještě na jeden úvěr ve výši devíti miliónů korun, ale ten už ztrápená obec loni v červnu uhradila.
„Hořké plody spolupráce zastupitelstva obce s firmou bez historie a majetku v letech 1994–1998 sklízíme už devátým rokem a dalších čtrnáct let bude trvat, než se obec ze závazků definitivně dostane. Zákony v tehdejší době prakticky umožnily vytunelovat malou obec, aniž by byl kdokoliv potrestán,“ uzavírá starosta Števanka.
Hlavní tíha splátek na obec doléhá letos a příští rok, kdy je třeba odprodejem majetku získat alespoň osm miliónů korun. Obec tak přichází o byty, lesy, zemědělské pozemky, školní jídelnu, lyžařský vlek…
Na Děčínsku zase dlužila jiná obec deset miliónů korun, byly jí obstaveny účty, vypnuto veřejné osvětlení a na provoz mateřské školy se skládali rodiče…
Objem úvěrů poskytnutých veřejným samosprávám, tedy obcím a krajům, vzrostl z 33,8 miliardy korun v loňském listopadu na 38,5 miliardy k letošnímu září.
Roční tempo zadlužování obcí nyní dosahuje téměř 18 %, zatímco na počátku roku to bylo pouze kolem 6,5 procenta. Vyplývá to ze statistik, které Právu poskytla společnost Czech Credit Bureau (CCB).
„Obce se dostávají do finančních problémů čím dál častěji. Je možné, že naroste i počet exekuovaných obcí, nicméně v současné době v exekuční fázi prozatím nárůst neevidujeme. Exekuci na obec jsme zatím realizovali pouze v jednom případě. Doposud platilo, že obce téměř nikdy nenechaly dojít své závazky až do exekuční fáze,“ řekl Petr Tichý z Exekutorského úřadu v Přerově, který u nás patří k největším.
I přesto, že se mnohé obce dostávají do tíživé a nevyrovnané bilance, banky půjčují samosprávě ochotněji než podnikům.
„Banky jsou teď při půjčkách firmám opatrnější, ale pro územní samosprávy, zejména pro obce, které často žádají o bankovní úvěry za účelem spoluúčasti při financování projektů z evropských fondů, to však neplatí. Banky považují obce jako celek za důvěryhodnějšího partnera a i přes vyšší obezřetnost než dříve jim peníze půjčují v rostoucí míře,“ vysvětluje vedoucí analytického oddělení Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.