Podle nejnovější analýzy CCB – Czech Credit Bureau české obce bez Prahy hospodařily vloni s rozpočtovým schodkem 1,4 miliardy korun. Jde o výrazné snížení oproti roku 2009, kdy celkový schodek činil 14,1 miliardy. Celkový dluh obcí vloni dosáhl 50,9 miliardy a meziročně se zvýšil o 4 %. Statistiky rovněž ukazují na výrazně nerovnoměrné hospodaření menších obcí, což je částečně způsobeno stávajícím systémem rozpočtového určení daní.
Saldo rozpočtu – lépe hospodařily malé obce
Saldo rozpočtu obcí se v roce 2010 oproti roku 2009 výrazně zlepšilo. Navíc schodek rozpočtu ovlivnilo výlučně hospodaření obcí s více než 5 000 obyvateli, ostatní obce vykázaly přebytek. V průměru na jednoho obyvatele byl schodek 150 korun (v roce 2009 činil 1 529 Kč). S tím souvisí zpomalení růstu dluhu obcí, kdy nejvýraznější meziroční pokles vykázaly nejmenší obce. Naopak celkové zvýšení dluhu obcí jde na vrub největších obcí (meziroční růst o 10 %). V průměru zatížily obce každého svého obyvatele dluhem 5 504 korun, což ve srovnání s rokem 2009 představuje nárůst o 3,6 %.
„Ukazuje se, že menší obce hospodařily mnohem zodpovědněji. Na druhou stranu u velkých měst často běží dlouhodobé investiční projekty a náklady v některých oblastech, jako například v sociální sféře, jsou mnohem vyšší,“ řekl Pavel Finger, člen představenstva společnosti CCB – Czech Credit Bureau.
Rostoucí příjmy se pozitivně promítly do hospodaření
Příjmy obcí v meziročním srovnání vzrostly o 9 % na celkových 215,1 miliardy korun. Nejvíce rostly u obcí od 500 do 999 obyvatel, a to o 13,4 %. Nejméně naopak u nejmenších obcí (1 - 199 obyvatel), kde růst činil pouze 5,6 %. „Tahounem příjmů se v roce 2010 staly dotace stejně jako v roce 2009. V meziročním srovnání vzrostly o 22 %. Zatímco v roce 2009 šel proti růstu dotací propad daňových příjmů, v roce 2010 byla situace nepoměrně lepší – růst byl zaznamenán jak u dotací, tak u daňových příjmů,“ dodal Pavel Finger.
Podobně jako příjmy rostly i výdaje, avšak pomaleji. V průměru vzrostly o 2,4 %. Pouze u obcí od 200 do 499 obyvatel byl zaznamenán pokles výdajů. Kapitálové výdaje se zvýšily pouze nepatrně a jejich podíl na celkových výdajích se mírně oproti roku 2009 snížil (o 0,5 %) na 30,7 %.
Rating obcí se zhoršuje
Z analýzy společnosti CCB – Czech Credit Bureau, která hodnotí ekonomickou situaci obcí vlastním ratingem, vyplývá, že průměrný iRating obcí se v roce 2010 zhoršil. Z celkového počtu 6 238 obcí podle studie skončilo 380 obcí s ratingem C-, který znamená pravděpodobné finanční problémy v budoucnu. Nejlepší scoring A získalo pouze 334 obcí.
„Je varující, že podíl obcí s nejlepším scoringem klesá a markantně rostou obce s podprůměrným hodnocením. To může ukazovat na eventuální finanční problémy obcí v budoucnosti,“ vysvětlil Jan Cikler, projektový manažer společnosti CCB – Czech Credit Bureau.
iRating zahrnuje komplexní hodnocení ekonomického stavu jednotlivých obcí a závisí na mnoha faktorech. Vyhodnocuje se 20 finančních a 7 nefinančních ukazatelů. Nejvýznamnějšími z nich jsou zadluženost a saldo rozpočtu. Patří sem i výše dluhové služby, která vypovídá o schopnosti obce splácet bankovní úvěry řádně podle splátkového kalendáře, nebo likvidita. Nefinanční ukazatele se týkají například základních informací o vybavenosti či infrastruktuře obce nebo věkové skladby jejího obyvatelstva.
Situace v krajích – nejvíce vzrostlo zadlužení obcí v Libereckém kraji
Zadluženost obcí se lišila v jednotlivých regionech. Obecní dluh v přepočtu na hlavu byl tradičně nejvyšší u obcí v Jihomoravském kraji, kde v loňském roce dosáhl 8 676 korun. Další kraj s nejvyšším průměrným zadlužením obcí je Liberecký kraj s dluhem 8 461 korun na obyvatele. V tomto případě se jedná o nejvyšší meziroční růst dluhu na obyvatele, a to následkem více než trojnásobného meziročního zvýšení u města Liberce. Liberec v roce 2010 emitoval komunální obligace ve výši 2 mld. Kč a vykázal tak vyšší dluh na obyvatele (21 901 Kč) než Praha (21 270 Kč). Nejmenší průměrný obecní dluh s částkou 3 047 korun byl dosažen v kraji Vysočina.
Systém rozpočtového určení daní možná není spravedlivý, navrhovaná změna na tom však mnoho nezmění
Data o hospodaření obcí ukazují na značnou nevyváženost příjmů, která je ovlivněna také systémem rozpočtového určení daní. Rozdíly mezi příjmy obcí byly v roce 2010 markantní. V kategorii obcí do 199 obyvatel získalo v průměru 10 obcí s nejnižšími příjmy 8 296 Kč na jednoho obyvatele, zatímco průměr za 10 obcí s nejvyššími příjmy na obyvatele činil 231 788 Kč.
„Z tohoto zřetelného rozdílu vyplývá, že plošné zvýšení příjmů malým obcím nic nevyřeší. Přidáno dostanou všechny malé obce, ale propast mezi chudými a bohatými bude stále patrná. Každá změna s největší pravděpodobností přinese jen přeskupení v táborech spokojených a nespokojených obcí. Obávám se, že jakýkoli pokus o řádný propočet toho, co které obce potřebují, je předem odsouzen k nezdaru. Při tak velkém počtu obcí se značnými rozdíly v podmínkách, ve kterých fungují, je to téměř nemožné. V České republice ve srovnání s jinými státy existuje velké množství malých obcí, které se dramaticky liší ve svých příjmech, a i v tom, co všechno potřebují financovat,“ uzavřela Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení společnosti CCB – Czech Credit Bureau.
