Přibývá bankrotů?

V rámci podnikatelských subjektů však vývoj nebyl souladný. Počet bankrotů právnických osob se v daném období ve srovnání s prvním čtvrtletím zvýšil o 18, zatímco v případě fyzických osob byl tento počet nižší o 8 a klesá již od 4. čtvrtletí 2008. Tendence vývoje bankrotů je patrná z grafu 1.

Situace v počtech bankrotů právnických osob v jednotlivých krajích byla podstatně odlišná. V některých krajích se počet bankrotů mezi 2. čtvrtletím 2008 a 2009 dokonce snížil. Ve většině krajů byl počet bankrotů však vyšší, např. počet bankrotů v kraji Vysočina byl více než čtyřnásobný (výchozí základna však patřila k nejnižším), obdobný vývoj jsme zaznamenali i v Karlovarském kraji.

Nejvíce bankrotů právnických osob bylo ve druhém čtvrtletí 2009, jako v minulosti, vyhlášeno u společností se sídlem v Praze, a to téměř 30 % z celkového počtu (zhruba stejný podíl zaujímá Praha i v celkovém počtu registrovaných aktivních obchodních společností). Stejný podíl Prahy na bankrotech jsme viděli i ve druhém čtvrtletí roku 2008. Na druhém místě s deseti procentním podílem nalezneme společnosti se sídlem v Jihomoravském kraji. Podíl tohoto kraje se ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2008 zvýšil o 1,3 p.b. S devíti procentním podílem se na třetí příčce umístil kraj Jihočeský. Méně než 3 % z celkového počtu bankrotů bank dosáhly společnosti v kraji Karlovarském, Libereckém a Olomouckém.

O tom, že v Praze nebyla situace ve vyhlašování bankrotů společností typu právnických osob výjimečná, svědčí porovnání tohoto kraje s krajem Středočeským. Relace mezi počtem společností se sídlem ve Středočeském kraji a v Praze je zhruba shodná s relací počtu vyhlášených bankrotů ve druhém čtvrtletí 2009 v obou krajích.  

K největším růstu bankrotů právnických osob ve druhém čtvrtletí 2009 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku došlo u společnosti v kraji Středočeském (o 3,4 %) a v kraji Vysočina (o 2,5 %). Na opačném konci nalezneme společnosti v kraji Libereckém (pokles o téměř 4 %), Ústeckém (o 3,5 %) a Moravskoslezském (o 3,2 %). 

Počet bankrotů právnických osob se, ve druhém čtvrtletí 2009 ve srovnání s prvním čtvrtletím, zvýšil nejvíce v Pardubickém kraji (o 15 bankrotů více), dále v kraji Vysočina (o 11) a v Praze (o 9). K opačnému vývoji došlo v kraji Ústeckém (pokles o 8 bankrotů) a v krajích Karlovarském a Pardubickém (shodně o 7 bankrotů). 

Z celkového počtu bankrotu právnických osob, které byly vyhlášeny ve druhém čtvrtletí roku 2009, jich nejvíce patří tak, jako v minulosti, do odvětví Obchod, a to 112. Toto odvětví se podílelo více než jednou třetinou na všech bankrotech a zaznamenalo, ve srovnání se stejným obdobím roku 2008, nepatrné zvýšení podílu. O něco více než 11 % se na počtu bankrotů ve druhém čtvrtletí roku 2009 podílelo odvětví Stavebnictví, jeho podíl se ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 nezměnil. Odvětví Služby pro podniky zaujaly s 23 bankroty podíl ve výši 7 % (což bylo o něco více než ve stejném období roku 2008).

Jak je vidět z grafu 1, osobní bankroty dále pokračovaly ve velmi rychlém růstu. Jejích přírůstek ve druhém čtvrtletí dosáhl počtu 530, což je o téměř 180 více než ve čtvrtletí druhém, přičemž počet bankrotů byl trojnásobný ve srovnání se stejným obdobím roku 2008. Za vysokým tempem růstu těchto bankrotů je ekonomická recese, zejména rostoucí nezaměstnanost, malá ochota bank půjčovat v současné obtížné situaci komukoli, o zadlužených subjektech ani nemluvě. Patrně svou roli hraje i menší finanční gramotnost domácností, která má výrazně negativnější dopady právě v období ekonomických obtíží země. 

Institut osobních bankrotů platí od ledna 2008. Jeho smyslem je mj. pomoci zadluženým domácnostem při vyjednávání s věřiteli o nastavení příznivějších podmínek splácení jejich dluhu. Za rok a půl platnosti tohoto institutu bylo vyhlášeno více než 1 600 osobních bankrotů. Vzhledem k celkovému počtu domácností (cca 5 mil) to není až tak vysoké číslo.

V červnu letošního roku bylo vyhlášeno méně bankrotů podnikatelských subjektů než ve stejném období předchozího roku. U právnických osob však rozdíl není významný. Pokles byl především důsledek snižujícího se počtu bankrotů fyzických osob-podnikatelů (již třetí měsíc po sobě), jak je vidět i na grafu 2. Naopak vysoký růst zaznamenaly i v červnu osobní bankroty, a to o celou pětinu ve srovnání s květnem.

Na celkovém počtu bankrotů vyhlášených u podnikatelských subjektů v červnu 2009 se právnické osoby podílely více než 90 %. Zatímco v stejném období předchozího roku to bylo pouze 86 %. V tomto měsíci bylo vyhlášeno 109 bankrotů právnických osob, na fyzické osoby podnikatele pak připadlo pouhých 12 bankrotů. Registr ekonomických činností (RES) však vykazuje více než 800 000 aktivních fyzických osob podnikatelů a jenom necelých 200 000 obchodních společností.

V červnu letošního roku vyhlášeno nejvíce bankrotů v Praze, která se podílela na jejich celkovém počtu více než jednou čtvrtinou. V témže měsíci loňského roku přitom činil její podíl necelou třetinu. Dalším v pořadí byl kraj Jihomoravský (14) a Moravskoslezský (12). V těchto třech krajích však byla vyhlášena téměř polovina všech bankrotů, což je stejná situace jako v červnu roku 2008. 

Nejméně bankrotů právnických osob bylo v červnu vyhlášeno v Karlovarském a Olomouckém kraji (po dvou) a dále také v kraji Plzeňském (3). Královéhradecký kraj byl jediným krajem, ve kterém byl počet bankrotů právnických osob v červnu 2009 nižší než ve stejném měsíci předchozího roku.

Odvětví Obchod se na celkovém počtu bankrotů v červnu podílelo téměř 40 %, ve stejném období loňského roku to bylo jen 33 %. Druhým odvětvím s více než deseti bankroty bylo Stavebnictví, které v červnu 2009 zvýšilo svůj podíl na celkovém počtu bankrotů z loňských 10 % na 15 %.

Graf 3 ukazuje, že podíl odvětví s největším výskytem bankrotů na jejich celkovém počtu – tedy Obchodu - kolísá od 20 % do 40 %. V období posledních 18 měsíců vykazuje podíl tohoto odvětví jen velmi mírně stoupající trend.