MODERNÍ OBEC, 11/08/2014

​Obec se do platební neschopnosti, tedy do situace, ve které není schopná včas a řádně hradit své závazky, obvykle dostane, je-li její dluh vzhledem k úrovni současných a budoucích příjmů nadměrný. Nadměrný dluh může být důsledkem špatného podnikatelského záměru, výběru nespolehlivého obchodního partnera, a zejména v případě malých obcí i z přijetí příliš velké dotace, kterou je nutné z různých důvodů vracet jejímu poskytovateli. Výsledkem je pak dluh, který pokud se řádně nesplácí, se neustále zvyšuje o sankční úroky a další penalizační platby.

Na obec, jako na jakéhokoli jiného neplatícího dlužníka (obchodní společnost, fyzická osoba apod.), lze uvalit exekuci. Exekutor pak může zabavit veškerý nemovitý i movitý majetek obce, také obstavit její účty. Taková obec pak nemá prostředky na financování např. fungování veřejného osvětlení, údržbu místních komunikací a zeleně apod.

Zákon obcím umožňuje si vypůjčit peníze bez velkého omezení, v podstatě na cokoli, od kohokoli a v jakékoli výši. Obce mohou žádat o půjčky, úvěry, návratné finanční výpomoci či emitovat komunální dluhopisy.

Zároveň však platí, že stát za závazky obcí a krajů neručí. Je tudíž na samotném předluženém subjektu, jak se se s dluhem vypořádá. V úvahu přichází zvýšení místních poplatků a daně z nemovitosti. Moc zdrojů dodatečných peněz do rozpočtu však obce nemají. Podstatná část příjmů obce nezávisí na jejím rozhodnutí, nýbrž je dána rozpočtovým určením daní. To na jedné straně zajišťuje obcí stálý, i když ne vždy, stabilní příjem, na straně druhé jí však tento systém neumožňuje v případě potřeby své příjmy zvýšit.

Druhou významnou částí příjmů jsou dotace, na jejichž výši obec v zásadě také nemá vliv. Podíl daňových příjmů a dotací se výrazněji neliší podle velikostních skupin obcí a pohybuje se mezi 81 % až 83 %. Naprostou většinu daňových příjmů tvoří výnos ze sdílených daní.

Jsou ještě dva kanály, jejichž prostřednictvím může obec získat peníze na úhradu dluhu. Jedním úspora výdajů, respektive jejich omezení.  V určité míře je to pozitivní cesta, která nutí hledat úspory. Po vyčerpání všech rezerv však může vést k výraznému omezení v poskytování služeb obyvatelstvu, případně ke zhoršování jejich kvality. Druhým kanálem je prodej obecního majetku. I tento kanál má však své limity a ne každá obec disponuje zbytným majetkem.

Struktura příjmů obcí (průměrné hodnoty za období 2011 až 2013)

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.

 

Obce tak nemají příliš mnoho způsobů, jak se vyrovnat s dluhem, který přerostl jejich možnosti. Na významu tudíž nabývá předcházení předlužení. Jak se vlastně může obec dostat do neudržitelné finanční situace blízké  bankrotu? U menších obcí je nejčastějším zdrojem finančního napětí v rozpočtu vratka dotací, v případě porušení podmínek jejich užití. Porušení rozpočtové kázně, pomineme-li trestní čin, může být důsledkem špatného investičního rozhodnutí obce nebo volbou špatného obchodního partnera. Většinou to bývá kombinace obou faktorů. To se týká jak dotací z národních zdrojů, tak i dotací evropských. U evropských dotací je riziko vrácení dotace vyšší, protože podmínek, které musí použití dotace splňovat je více a jejich porušení tudíž pravděpodobnější. Menší obce obvykle nedisponují dostatečně velkými příjmy, aby investici uhradily ze svého v případě, že dotace nakonec z nějakého důvodu nezískají.

Ministerstvo ke „hlídání“ obecních financí používá již několik let sadu ukazatelů. V zásadě se jedná o souběh vysokého podílu cizích zdrojů na celkových aktivech a nízké hodnoty celkové likvidity. Toto regulační opatření asi není příliš účinné, protože se na jeho základě dostala do hledáčku Ministerstva financí řada obcí, a to po několik let, aniž by měly problém hradit své závazky.
 
Ani další připravované regulační opatření, a to poměr dluhu obce k průměru jejích celkových příjmů za poslední čtyři roky, není bez vady. Do dluhu se počítají bankovní úvěry, návratné finanční výpomoci, komunální dluhopisy, směnky a ostatní dlouhodobé závazky. Mimo jeho dosah zůstávají např. dodavatelské úvěry např. v rámci hospodářské činnosti obcí. O těch se předpokládá, že se v krátké době splatí. Nemusí tomu však tak být vždy. Pokud je finanční situace obce napjatá, odklad platby faktur nastat může a doba jejich splatnosti se může protáhnout. Toto pravidlo však nesplňuje více obcí než v předchozím případě (kombinace vysoké podílu cizích zdrojů na majetku a nízké likvidity) a do skupiny rizikových obcí se dostala i poměrně velká města.  Ale i s tímto břemenem se dá žít, jak dokládají některé obce.
 
Z celkového počtu více než 6 000 obcí identifikovalo Ministerstvo financí vysoké riziko platební neschopnosti pouze u tří obcí. Jedná se o malé obce a důvodem předlužení byla kombinace špatného investičního záměru a volba nespolehlivého obchodního partnera.
 
Dluh obcí není pro veřejný dluh žádným rizikem. Může se však stát problémem pro jednotlivé obce, zejména ty malé. Určitě by jim prospěla prozíravější dotační politika státu a poradenství. Bez dotace v mnoha případech nic nepostaví, a přitom jsou zvyklé hospodařit s mnohem menší rozpočtem, než kolik často činí dotace.
 
Zdroj: Moderní obec, 11. 8. 2014, Rubrika: ekonomika, Strana: 10, Autor: Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.