Potřebují obce Finanční ústavu?

​Obec se do platební neschopnosti, tedy do situace, ve které není schopná včas a řádně hradit své závazky, obvykle dostane, je-li její dluh vzhledem k úrovni současných a budoucích příjmů nadměrný. Nadměrný dluh může být důsledkem špatného podnikatelského záměru, výběru nespolehlivého obchodního partnera, a zejména v případě malých obcí i z přijetí příliš velké dotace, kterou je nutné z různých důvodů vracet jejímu poskytovateli. Výsledkem je pak dluh, který pokud se řádně nesplácí, se neustále zvyšuje o sankční úroky a další penalizační platby.

Na obec, jako na jakéhokoli jiného neplatícího dlužníka (obchodní společnost, fyzická osoba apod.), lze uvalit exekuci. Exekutor pak může zabavit veškerý nemovitý i movitý majetek obce, také obstavit její účty. Taková obec pak nemá prostředky na financování např. fungování veřejného osvětlení, údržbu místních komunikací a zeleně apod.

Zákon obcím umožňuje si vypůjčit peníze bez velkého omezení, v podstatě na cokoli, od kohokoli a v jakékoli výši. Obce mohou žádat o půjčky, úvěry, návratné finanční výpomoci či emitovat komunální dluhopisy.

Zároveň však platí, že stát za závazky obcí a krajů neručí. Je tudíž na samotném předluženém subjektu, jak se se s dluhem vypořádá. V úvahu přichází zvýšení místních poplatků a daně z nemovitosti. Moc zdrojů dodatečných peněz do rozpočtu však obce nemají. Podstatná část příjmů obce nezávisí na jejím rozhodnutí, nýbrž je dána rozpočtovým určením daní. To na jedné straně zajišťuje obcí stálý, i když ne vždy, stabilní příjem, na straně druhé jí však tento systém neumožňuje v případě potřeby své příjmy zvýšit.

Druhou významnou částí příjmů jsou dotace, na jejichž výši obec v zásadě také nemá vliv. Podíl daňových příjmů a dotací se výrazněji neliší podle velikostních skupin obcí a pohybuje se mezi 81 % až 83 %. Naprostou většinu daňových příjmů tvoří výnos ze sdílených daní.

Jsou ještě dva kanály, jejichž prostřednictvím může obec získat peníze na úhradu dluhu. Jedním úspora výdajů, respektive jejich omezení.  V určité míře je to pozitivní cesta, která nutí hledat úspory. Po vyčerpání všech rezerv však může vést k výraznému omezení v poskytování služeb obyvatelstvu, případně ke zhoršování jejich kvality. Druhým kanálem je prodej obecního majetku. I tento kanál má však své limity a ne každá obec disponuje zbytným majetkem.

Struktura příjmů obcí (průměrné hodnoty za období 2011 až 2013)

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.

Obce tak nemají příliš mnoho způsobů, jak se vyrovnat s dluhem, který přerostl jejich možnosti. Na významu tudíž nabývá předcházení předlužení. Jak se vlastně může obec dostat do neudržitelné finanční situace blízké  bankrotu? U menších obcí je nejčastějším zdrojem finančního napětí v rozpočtu vratka dotací, v případě porušení podmínek jejich užití. Porušení rozpočtové kázně, pomineme-li trestní čin, může být důsledkem špatného investičního rozhodnutí obce nebo volbou špatného obchodního partnera. Většinou to bývá kombinace obou faktorů. To se týká jak dotací z národních zdrojů, tak i dotací evropských. U evropských dotací je riziko vrácení dotace vyšší, protože podmínek, které musí použití dotace splňovat je více a jejich porušení tudíž pravděpodobnější. Menší obce obvykle nedisponují dostatečně velkými příjmy, aby investici uhradily ze svého v případě, že dotace nakonec z nějakého důvodu nezískají.