Obce a veřejné zakázky

​Alespoň v jedné veřejné zakázce zvítězilo v daném období více než 13 000 subjektů, z nichž dvě třetiny tvořily obchodní společnosti.

Objem veřejných zakázek dosáhl výše téměř 1,5 biliónu Kč. Na něm se nejvíce podílely subjekty s právní formou akciová společnost, a to více než jednou třetinou, konkrétně 515 mld. Kč. Na druhém místě skončily příspěvkové organizace, jejichž objem veřejných zakázek dosáhl výše 249 mld. Kč.

Struktura obecních zakázek

Obce s objemem téměř 206 mld. Kč byly dalším subjektem, jehož podíl na celkovém objemu veřejných zakázek překročil hranici 10 %. Největší počet úspěšných veřejných zakázek v daném období vyhlásily obce (bez Prahy, která je zde zařazena mezi kraje, avšak s městskými částmi Prahy, které se zde řadí mezi obce), a to více než 14 000. Počet úspěšných veřejných zakázek příspěvkových organizací přesáhl 9 000. Šesti právním formám (kromě dvou výše uvedených sem patří i organizační složka státu, státní podnik, kraj a akciová společnost) patřilo 85 % z celkového počtu úspěšných veřejných zakázek, tj. téměř 46 000 (viz tabulka 1).

Tabulka 1: Zadavatelé podle právní formy a podílu na objemu a počtu

Pramen: Databáze MMR, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Téměř polovina z více než 14 000 úspěšných veřejných zakázek v celkové hodnotě přesahujících 205 mld. Kč, které vyhlásily obecní samosprávy, patřila městům a po necelé čtvrtině pak statutárním městům a obcím. Nejméně se na počtu veřejných zakázek podílely městské části Prahy.

Města vypsala veřejné zakázky v hodnotě téměř 45 mld. Kč a na statutární města pak připadlo téměř 60 mld. Kč. Městské části Prahy vykázaly pouhých 19 mld. Kč a měly tak v rámci daného členění obcí nejmenší podíl jak na objemu veřejných zakázek, tak i na jejich počtu (viz tabulka 2).

Tabulka 2: Zadavatelé v rámci obecní samosprávy

Pramen: Databáze MMR, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Městské části Prahy sice vykázaly nejnižší podíl na celkovém objemu i počtu veřejných zakázek, avšak dosáhly nejvyšší cenu připadající v průměru na jednu zakázku, a to 18,1 milionu Kč. Hned za nimi se umístila statutární města s částkou ve výši 17,5 milionu Kč. Překvapující je i skutečnost, že obce vykázaly v průměru vyšší cenu jedné zakázky než města.

Veřejné zakázky krajů

Krajské samosprávy zaplatily za více než 4 000 úspěšných veřejných zakázek téměř 90 mld. Kč. Na celkovém objemu veřejných zakázek v daném období se podílely 6 % a na počtu všech veřejných zakázek pak 7 %. V průměru připadlo na jednu zakázku krajské samosprávy 22 milionu Kč.

Největší objem veřejných zakázek zadal Magistrát hlavního města Prahy (bez městských částí), na celkovém objemu se podílel téměř jednou třetinou. Jeho podíl na celkovém počtu veřejných zakázek byl menší (22%). Druhý v pořadí je Středočeský kraj, jehož podíl na celkovém objemu veřejných zakázek je však podstatně nižší, než v případě Prahy. Nejmenší objem veřejných zakázek vykázal Plzeňský a Liberecký kraj.

V počtu úspěšných veřejných zakázek je opět na prvním místě Magistrát hlavního města Prahy (vypsal jich 883) a za ním se dostal kraj Vysočina (453 zakázek) a Středočeský kraj (437 zakázek). Pouze 90 zakázek nalezneme u Plzeňského kraje a 118 pak u kraje Jihomoravského (viz tabulka 3).

Tabulka 3: Krajské samosprávy a veřejné zakázky 

Tabulka 4: Pět dodavatelů s největším objemem veřejných zakázek vypsaných v každém kraji

Pramen: Databáze MMR, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Nejvyšší koncentraci dodavatelů v rámci veřejných zakázek krajských samospráv vykázal Plzeňský kraj. Pět největších dodavatelů se na celkové hodnotě veřejných zakázek tohoto kraje podílelo 83 %. Poměrně malou diversifikaci dodavatelů nalezneme i v kraji Zlínském a Jihočeském. V těchto krajích se pět největších dodavatelů podílelo více než 60 % na celkovém objemu veřejných zakázek vypsaných krajem. Naopak, poměrně diverzifikovanou strukturu dodavatelů měl Ústecký kraj, protože na pět největších dodavatelů připadla pouze necelá třetina z celkové hodnoty veřejných zakázek. A hned za ním se umístil kraj Vysočina, ve kterém na pět největších dodavatelů připadlo více než třetina hodnoty veřejných zakázek.

V Jihočeském kraji získalo pět největších dodavatelů více než 40 % z celkového počtu zakázek vypsaných tímto krajem. V Libereckém kraji to bylo necelých 30 %. Avšak v Praze rozdělili veřejné zakázky nepoměrně rovnoměrněji. Na pět největších dodavatelů z hlediska počtu zakázek připadlo pouze 14 % z jejich celkového počtu a stejně tomu bylo i v Moravskoslezském kraji (viz tabulka 5).

Tabulka 5: Pět dodavatelů s nejvyšším počtem veřejných zakázek vypsaných v každém kraji 

Výdaje na veřejné zakázky

Podívejme se nyní na relaci mezi objem výdajů krajských samospráv v období let 2008 až 2012 (poslední známý údaj) a objemem veřejných zakázek. Největší díl celkových výdajů v daném období utratil na veřejných zakázkách kraj Vysočina, a to 18 %. Jinak řečeno, realizoval největší část svých výdajů transparentním způsobem. Na druhém místě je Ústecký kraj, který na veřejné zakázky věnoval 12 % ze svých celkových výdajů. Více než desetinu celkových výdajů použil na veřejné zakázky ještě ve dvou krajích, a to v kraji Středočeském a Olomouckém.

Nejméně se výdaje na veřejné zakázky na celkových výdajích podílely v Jihomoravském kraji, a to pouhými 3 %. Jen o něco málo byla situace lepší v Plzeňském kraji, ve kterém výdaje na veřejné zakázky na celkových výdajích byly o procentní bod vyšší (viz tabulka 6).

Tabulka 6: Podíl výdajů na veřejné zakázky na celkových výdajích 2008 - 2012 (%)

Pramen: Databáze MMR, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

A jak vypadá situace veřejných zakázek vypsaných statutárními městy? Celkem vypsaly téměř 3 400 veřejných zakázek, za které utratily více než 59 mld. Kč. Jak se dalo očekávat, tři po Praze největší města se na celkovém objemu veřejných zakázek statutárních měst podílela 44 % a na počtu zakázek pak 43 %. Největší díl získalo Brno, a to více než jednou pětinou z celkového objemu a necelou pětinu celkovém počtu zakázek.

Nejvyšší cenu připadající v průměru na jednu veřejnou zakázku vykázalo Kladno (37,5 tisíc Kč), Chomutov (33,7 tisíc Kč) a Plzeň (24,5 tisíc Kč). Brno dosáhlo v rámci statutárních měst až na 12. nejvyšší průměrnou cenu za zakázku a Ostrava 17. nejvyšší průměrnou cenu.

A jak to vypadá u statutárních měst z hlediska diversifikace vítězných firem v rámci veřejných zakázek? Jeden dodavatel získal 52 % z celkového objemu veřejných zakázek vypsaných městem Karlovy Vary a na celkovém počtu zakázek se podílel téměř čtvrtinou. Téměř polovinu objemu veřejných zakázek získal jeden dodavatel v případě města Teplice a Jablonce nad Nisou. Zajímavý je i Liberec, ve kterém získal jeden dodavatel na základě jedné zakázky 44 % z celkového objemu úspěšných zakázek vypsaných tímto městem.