NRKI: Úvěr od nebankovních finančních institucí využívá více než 72 tisíc společností

Dluh obchodních společností u uživatelů Nebankovního registru klientských informací (NRKI) dosáhl na konci prvního čtvrtletí letošního roku částky 184,2 miliardy korun a meziročně tak vzrostl o 25,4 miliardy korun, tedy o 16 %. Průměrná výše dluhu na jednu společnost dosahovala 2,4 milionu korun. Počet společností s úvěrem u nebankovních finančních institucí dosáhl 77 253. Své závazky řádně nesplácelo 2 602 společností.

Počet společností, které nezaplatily tři po sobě následující řádné splátky úvěru nebo jimž byl úvěr zesplatněn, se meziročně snížil o 120, tedy o 4,4 %. Počet nesplácejících společností klesl v 10 ze 14 krajů, nejrychleji v Jihočeském kraji (-9,5 %) a v Praze (-7,3 %). Nejvíce se naopak zvýšil v Pardubickém kraji (+9,8 %) a v Královéhradeckém kraji (+2,3 %).

Celkový objem nespláceného dluhu se meziročně snížil o 45 milionů korun (o 4 %) a dosáhl částky 1,09 miliardy korun. „Obchodní společnosti obecně splácejí úvěry u nebankovních finančních institucí velmi dobře. Své závazky na konci prvního čtvrtletí nesplácela pouze o něco více než 3 % společností. Celková nesplácená částka potom dosahovala 0,6 % celkového dluhu. Samozřejmě teprve v následujících čtvrtletích uvidíme, jaký vliv na schopnost firem splácet své úvěry bude mít aktuální propad ekonomické aktivity,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Nejhorší platební morálku mají dlouhodobě firmy v Praze, kde na konci prvního čtvrtletí nesplácelo své úvěry 4,8 % společností. Následovaly společnosti v Jihomoravském kraji s 3,2% delikvencí. Naopak nejlepší platební morálku měly společnosti v Jihočeském kraji, v Plzeňském kraji a na Zlínsku, kde své dluhy řádně nesplácela pouze 2,2 % společností.

Počet společností využívajících nebankovní financování nejrychleji vzrostl na Karlovarsku

Počet společností s určitou formou úvěru u členů NRKI se meziročně zvýšil v celé České republice v průměru o 7 %. Nejvíce rostl v Karlovarském kraji, kde se zvýšil o desetinu, a na Vysočině, kde meziroční nárůst činil 8,4 %. Naopak nejpomaleji rostl jejich počet v Libereckém kraji (+5,1 %) a v Moravskoslezském kraji (+5,3 %).

Průměrná výše dluhu na jednu společnost dosahovala 2,4 milionu korun. Nejvyšší částka připadla na společnosti se sídlem na Vysočině, a to 3,4 milionu korun. Následovaly společnosti v Pardubickém kraji s průměrným dluhem ve výši 3,3 milionu korun na jednu společnost. „Průměrnou výši dluhu na jednu společnost ovlivňuje z velké části také to, jaký úvěrový nástroj společnosti využívají. U finančního leasingu si společnosti půjčují v průměru 6,5 milionu korun, zatímco u investičního úvěru dosahuje průměrná částka dluhu pouze 1,3 milionu korun,“ vysvětluje Jiří Rajl.