BRNĚNSKÝ DENÍK, 01/06/2012
V rámci všech velikostních skupin obcí se mezi lety 2006 a 2010 daňové příjmy vyvíjely nerovnoměrně. U nejmenších obcí do 199 obyvatel, které tvoří čtvrtinu všech obcí, se daňové příjmy zvýšily v průměru o padesát procent, u navazující kategorie pak o 28 procent. Zato u obcí s více než 5000 obyvateli to byla pouhá čtyři procenta. Stabilní vývoj příjmů má přitom pro efektivní hospodaření obcí veliký význam, umožňuje jim například rozhodovat o výdajích v delším časovém horizontu.
Data o hospodaření obcí ukazují u některých na určitou nevyváženost příjmů, která je ovlivněna současným systémem rozpočtového určení daní. Rozdíly mezi příjmy nejmenších obcí byly v roce 2010 markantní. Najdeme tu obce, které měly příjem na obyvatele zhruba osm tisíc korun, a zároveň obce, kde byl příjem v řádu statisíců. Rozdíl může způsobit například jeden nadprůměrně bohatý obyvatel. Pokud malé obce dostanou plošně přidáno, propast mezi chudými a bohatými bude stále patrná. Každá změna s největší pravděpodobností přinese přeskupení v táborech spokojených a nespokojených. Obávám se, že jakýkoli pokus o propočet toho, co které obce konkrétně potřebují, je předem odsouzen k nezdaru. Při tak velkém počtu obcí se značnými rozdíly v podmínkách, ve kterých fungují, je to téměř nemožné.
O obcích platí patrně to samé, co o jednotlivcích, firmách či státu, všichni by dokázali utratit více peněz, než kolika disponují. Neexistuje totiž něco jako „objektivní“ stanovení potřeb jednotlivých obcí, kterému by se rozdělování tří sdílených daní mezi stát, jednotlivé kraje a obce podřídilo.
Mám za to, že ani nový systém rozpočtového určení daní nebude spravedlivější než ten současný. Kromě daňových příjmů existují i další druhy příjmů a podmínky pro jejich získání jsou pro jednotlivé obce odlišné. Celkové příjmy jsou tím faktorem, který ovlivňuje velikost výdajů obcí, nikoli jen příjmy z daní. Příklad nejmenší kategorie obcí, u kterých se v posledních pěti letech příjmy radikálně zvýšily, avšak ještě rychleji vzrostl jejich dluh, ukazuje, že zvýšení příjmů nemusí vést ke snížení dluhu. A navíc, pokud zvýšení daňových příjmů menších obcí půjde na vrub dotace, není to příznivá zpráva. Malé každoroční zvýšení příjmů na větší investice na rozdíl od dotací stačit nebude.
Brněnský deník, 1. 6. 2012, Rubrika: Názory, Strana: 7, Autor: VĚRA KAMENÍČKOVÁ
