HORÁCKÉ NOVINY, 31/07/2012
Co bylo příčinou? Především snížení dotací o 6,7 miliard korun jako důsledek několikamiliardového snížení transferů z Regionálních rad regionů soudržnosti. Svůj podíl má i snížení kapitálových příjmů o 4,2 miliardy korun. Jen pro srovnání: v krizovém roce 2009 se příjmy snížily jen o 2,8 % (tj. o 5,8 miliard korun).
A jak obce loni zareagovaly? Přiškrtily kapitálové i běžné výdaje, a jako celek dokonce vykázaly přebytek ve výši 0,8 miliardy korun. Poprvé od roku 2007 došlo ke snížení dluhu obcí, a to o 0,5 miliardy korun. Nejrychlejším tempem se dluh snížil u nejmenších obcí, u nichž se současně nejrychleji snížily příjmy. „Vznikla tak paradoxní situace, protože jejich dluh rostl nejrychleji právě v letech, ve kterých se i jejich příjmy zvyšovaly nejrychleji. Malých obcí s dluhem není mnoho a ani jejich souhrnný dluh není velký, avšak výše dluhu těch zadlužených je varující. Příjmy malých obcí navíc mohou rok od roku výrazněji kolísat, a tak řádné splácení dluhu ohrožovat,“ uvádí se ve zmíněné analýze.
Meziročně se dluh zvýšil v osmi krajích (nejvíce v Ústeckém a Jihočeském kraji), v pěti se naopak snížil (nejvíce v Jihomoravském a Karlovarském kraji). Kraj Vysočina se po zvýšení dluhu v roce 2009 (1 818 756 000 korun) dokázal loni udržet s hodnotou 1 572 066 000 korun přibližně na hranici zadlužení z let 2010, 2008 a 2007. V přepočtu na jednoho obyvatele Kraje Vysočina činí hodnota dluhu 3053 korun.
Graf 1: Dluh obcí na obyvatele podle krajů v letech 2010 a 2011 (v tis. Kč)
Zdroj: Graf společnosti CCB - Czech Credit Bureau
Horácké noviny, 31. 7. 2012, Rubrika: Publicistika, Strana: 4, autor: Viktor Velek
