Lidé si vloni půjčovali především na dlouhodobé investice, Celkový objem úvěrů dosáhl vloni 1,3 bilionu korun

„Z celkového objemu půjčených peněz tvořily dlouhodobé úvěry, tedy hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, 73 procent a krátkodobé úvěry se na celku podílely 27 procenty. Objem dlouhodobých úvěrů se plynule zvyšoval ve všech čtvrtletích, zatímco krátkodobé půjčky měly klesající tendenci. Řada lidí vloni své krátkodobé závazky totiž uhradila a nové půjčky měly menší objem. Lidé se tedy pod vlivem ekonomické nejistoty chovali ke svým financím zodpovědně a půjčovali si spíše na dlouhodobé investice do bydlení,“ řekla Zuzana Pečená, výkonná ředitelka společnosti CBCB – Czech Banking Credit Bureau, která provozuje Bankovní registr klientských informací.

 

Celkový objem dlouhodobých úvěrů, tedy hypoték a úvěrů ze stavebního spoření včetně překlenovacích úvěrů, zaznamenal v loňském roce nárůst o 6,6 procenta na výsledných 922 miliard korun. Objem hypotéčních úvěrů se meziročně zvýšil o 7 procent a průměrná výše hypotečního úvěru dosáhla 1,7 milionu korun, tedy o 9 procent více než o rok dříve. Stejně tak meziročně rostla průměrná výše úvěru ze stavebního spoření, a to o 10 procent.

 

Ve čtvrtém čtvrtletí 2011 byl zaznamenán strmý nárůst průměrné částky připadající na nově uzavřenou smlouvu u dlouhodobého úvěru, která se meziročně zvýšila o 224 tisíc korun, tedy o 12 procent.

 

Celkový počet smluv na dlouhodobé úvěry klesl vloni meziročně o 4 procenta. Výrazný výkyv byl zaznamenán ve čtvrtém čtvrtletí 2011, kdy došlo k  poklesu počtu úvěrových smluv, a to o 60 tisíc ve srovnání se třetím čtvrtletím.

 

„V loňském roce docházelo k postupnému sbližování objemu nově poskytnutých dlouhodobých úvěrů s objemem splacených úvěrů. Lidé tak v posledním čtvrtletí splatili téměř stejně velkou částku, jako si nově vypůjčili, to vnímáme jako pozitivní zprávy,“ dodala Zuzana Pečená.

 

Celkový objem krátkodobých úvěrů (spotřební úvěry a leasing) meziročně klesl o jedno procento na 343 miliard korun. Celkový počet klientů využívajících krátkodobé financování se ale zvýšil o 4 procenta a v souvislosti s tím se rovněž o 4 procenta snížila průměrná částka krátkodobých úvěrů připadajících na jednoho klienta. Příčinou snížení objemu úvěrů byla zvýšená intenzita splácení již existujících úvěrů. Spotřebitelé v prvním a třetím čtvrtletí roku 2011 splatili větší objem půjčených peněz, než si nově půjčili.

 

V přepočtu na jednu smlouvu dosáhl krátkodobý úvěr téměř 72 tisíc korun a průměrná částka připadající na nově uzavřenou smlouvu se oproti roku 2010 prakticky nezměnila.

 

V kategorii krátkodobých úvěrů dominovaly osobní a spotřebitelské úvěry. Průměrná částka na klienta dosáhla u těchto úvěrových produktů 137 tisíc korun, tedy o 2 600 korun méně než ve stejném období roku 2010. U kreditních karet pak průměrná částka na klienta činila 30 tisíc korun.

 

Nesplácením jsou více ohroženy krátkodobé půjčky

Stejně jako objem úvěrů rostly i závazky klientů po splatnosti. Objem ohrožených nesplacených úvěrů dosáhl na konci roku 2011 výše 40 miliard korun. Z této částky se dlouhodobých úvěrů týkalo 32 procent a krátkodobých pak 68 procent. Své závazky řádně nesplácelo necelých 300 tisíc lidí, přičemž více než 90 procent z nich mělo krátkodobý úvěr.

 

„Objem úvěrů ohrožených nesplácením se meziročně nepatrně zvýšil, avšak počet klientů s problémy se splácením se naopak snížil, což je dobrá zpráva. K tomu jednoznačně pomáhá možnost finančních institucí ověřit si bonitu klienta v pozitivních úvěrových registrech. Mohou tak doporučit větší obezřetnost lidem, kteří sice žádné negativní záznamy zatím nemají, každý další úvěr by je však už mohl dostat do velkého rizika nesplácení,“ sdělil Jiří Rajl, výkonný ředitel sdružení LLCB, které v Česku provozuje Nebankovní registr.

 

Meziročně se objem krátkodobých úvěrů snížil o 2,1 miliard korun. Na tomto poklesu participovaly mladší věkové skupiny (méně než 34 let), u kterých objem splacených minulých závazků převyšuje nově poskytnuté úvěry. Nejvíce se objem krátkodobých úvěrů zvýšil u nejstarší věkové skupiny, a to o 4 miliardy korun. Z celkového počtu obyvatel starších než 15 let mělo ke konci roku 2011 krátkodobý úvěr 28 procent.

 

„Lidé mladší než 35 let splatili v roce 2011 větší objem krátkodobých úvěrů, než v tomto roce získali. Pro dlouhodobý úvěr to platí pouze pro osoby mladší než 30 let. Z toho vyplývá, že starší věkové kategorie zvýšily svoji váhu na celkovém zadlužení obyvatelstva v roce 2011 a naopak váha mladších věkových kategorií se snížila,“ uvedl Jiří Rajl.

 

 

 

 

 

DÚ – dlouhodobé úvěry (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

KÚ – krátkodobé úvěry (spotřební úvěry, leasing)