PRÁVO, 02/01/2013

„Počet soudy schválených osobních bankrotů jen letos překročí 17 tisíc případů a počet návrhů na ně, které jsou soudům předkládány, se vyšplhá na více než 24 tisíc,“ uvedla pro Právo analytička společnosti CCB – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková. „Meziročně osobní bankroty vzrostly o více než 50 procent. Počet návrhů na ně narostl dokonce o 60 procent,“ dodala.
 
K prudkému vzestupu počtu lidí, hledajících spásu v oddlužení, povoleném soudem, došlo zejména za poslední rok. Kromě toho jsou zde celkově již desítky tisíc soudem odmítnutých dlužníků, kteří ochranu před věřiteli nemají. Jen za tento rok nebyl bankrot povolen sedmi tisícům dlužníků z řad domácností.
 
Tisíce těchto případů, které znamenají stovky tisíc stránek spisů, musejí soudy posuzovat, často i opakovaně. Kromě toho se má navíc z telekomunikačního úřadu na ně přesunout balík více než 120 tisíc pohledávek mobilních operátorů. Vedle toho ještě na soudy jako po běžícím pásu elektronicky přicházejí desítky tisíc návrhů na platební rozkazy, které si ale musí stále většinou tisknout a dále klasicky rozesílat. Pro inkasní firmu jeden stisk klávesy, pro soud až deset archů papíru a několik obálek na poštu na jeden případ.
 
Počet platebních rozkazů podle předběžných zkušeností soudců neklesá, i když se snížily odměny advokátům ve snaze zarazit kupčení s promlčenými stovkovými pohledávkami.
 
Soudci nevědí, kdo padl do insolvence
 
Díky obrovskému vzestupu insolvencí firem a lidí stále častěji dochází například k tomu, že soudci vydají usnesení či rozsudek v nějaké kauze, ale už se včas nedozvědí, že jeden z účastníků sporu se zrovna předevčírem ocitl v insolvenčním řízení. A to přitom celou situaci rázem diametrálně mění. Rozhodnutí v dané věci pak vlastně neplatí.
 
Soudci totiž nedisponují jinak celkem běžným počítačovým programem na průběžné sledování účastníků sporů, zda nespadli do insolvence. Jedná se o hlídacího psa insolvence. Do počítače zadáte údaje o sledovaných subjektech, a jakmile se firma či osoba z tohoto seznamu objeví v insolvenčním rejstříku, tak program, provázaný s rejstříkem, odešle varování na e-mail.
 
„Jednoduchá aplikace prověřuje insolvenční rejstřík automaticky on-line každých pět minut,“ upřesnila právnička Petra Gříbková z právně-informačního systému Codexis.
 
To, že soudci hlídače insolvencí ve svých počítačích nemají, je paradox, protože samotné insolvenční rejstříky jsou vedeny právě na soudech. Mnohdy už ale ani hlídací pes nad dlužníky nepomůže. I soudní exekutoři, kteří tyto nástroje mají, se často u dražeb nemovitostí čím dál tím častěji dostanou do slepé uličky.
 
Vyhlásí dražbu na byt, jenže až poté zjistí, že mezitím dlužník zamířil do insolvenčního řízení (osobního bankrotu) nebo že nemovitost zablokoval ještě tucet dalších věřitelů.
 
Dlužníci o to více utíkají k příbuzným a exekutoři o to více míří za nimi a zabavují věci v bytech tzv. třetích osob, kdy se těžko posuzuje, co patří třeba rodičům a co zadluženému synovi.
 
I bankám se už komplikuje prodej jimi zastavěných nemovitostí u neplatičů hypoték. Dům, na němž visí kromě bankovní zástavy najednou i více než desítka exekučních zástav, se draží komplikovaně. Úspěch je, když dražba domu či bytu pokryje dvě třetiny pohledávky banky.
 
Od dlužníků tak banka i po dražbě mnohdy ještě nárokuje obvykle kolem tří set tisíc korun. Situace bývají o to závažnější, že pak dlužníkovi nejenže část dluhů zůstává, ale zpět mu v čase naskakují úroky. Již však nemá nemovitost.
Zdroj dat: CCB - Czech Credit Bureau
 
Právo, 2. 1. 2013, Rubrika: Titulní strana, Strana: 1, Autor: Jindřich Ginter