Jsou obce důvěryhodným klientem bank?

 

 

 

Zdroj: Kompas, CCB-Czech Credit Bureau, a.s.

Poznámka: + tato položka obsahuje peníze, šeky, ceniny, peníze k zúčtování, peněžní zůstatky na bankovních účtech, krátkodobé cenné papíry, krátkodobý finanční majetek.

V roce 2007 byl, poprvé od počátku zadlužování obcí, objem nově poskytnutých půjček obcím, včetně návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a půjček ze státních fondů, nižší než objem splacených půjček. Hlavní příčinou byl (a ještě nějakou dobu bude) patrně trend růstu jejich úspor s cílem zajistit si prostředky na spolufinancování projektů z evropských fondů. Objem dluhu ve formě bankovních úvěrů v posledních dvou letech stagnoval.

Jak již bylo řečeno, obezřetnější přístup komerčních bank k poskytování úvěrů ovlivní i půjčky obcím. Otázka je, do jaké míry. Vyjdeme-li z předpokladu, že banky mají na půjčování peněz založenou svou živnost, nabízí se otázka, zda je postavení obcí při žádosti o bankovní úvěr odlišné od postavení firem? Jinak řečeno, mají banky důvod, přistupovat k obcím a firmám jako ke dvěma odlišným skupinám dlužníků? Jaké jsou mezi oběma skupinami rozdíly?

V České republice je zadlužena více než polovina všech obcí. To znamená, že značné množství z nich může prokázat dlužnickou historii a nejsou tudíž jako celek pro věřitele tabula rasa. Řada zejména malých firem se touto pozitivní dlužnickou historií vykázat nemůže.

Obce mají majetek, který lze také použít jako zástavu při výpůjčce peněz. Ten získaly buď navrácením budov, lesů a dalších pozemků, které jim stát odebral po roce 1948, nebo se jedná o majetek na ně převedený na počátku devadesátých let jako majetek potřebný pro výkon jejich funkcí (budovy škol, radnic, zařízení poskytující sociální péči, apod.), či jej získaly v průběhu malé i velké privatizace. Jejich majetek lze navíc snadno dohledat, což pro některé firmy a společnosti tak úplně neplatí.

Obce se od subjektů firemního sektoru liší také tím, že každá z nich má zajištěnu určitou část příjmů, a to bez ohledu na to, zda hospodaří efektivně či nikoli. Jedná se zejména o tu část rozpočtu, kterou získávají ze sdílených daní, což je v průměru kolem 40 % celkových příjmů. U některých velikostních kategorií obcí je tento podíl ještě vyšší. Tuto část obecního rozpočtu lze, vzhledem k tomu, že se jedná o tři významné daně, snadněji predikovat než budoucí příjmy firmy. To bankám umožňuje nastavit parametry půjčky tak, aby se obec nedostala do obtížné finanční situace, resp. aby se minimalizovaly případné problémy s nesplácením vypůjčených prostředků. 

Obce nemohou „zmizet“ a zanechat po sobě dluh. Většina jejich projektů financovaných na dluh je „nezisková“, tzn., že se již od počátku přepokládá úhrada dluhu s nimi spojených z jiných zdrojů, než generovaných samotným projektem. Na rozdíl od firem mají rovněž zajištěný odbyt pro své služby či produkty.

Rozdíly existují i u mechanismu rozhodování o dluhovém financování. O přijetí půjčky v obcích mohou rozhodovat lidé, kteří jsou za to odpovědní pouze jedno volební období, tj. 4 roky. Výše úrokových sazeb nemusí být tudíž významným parametrem pro jejich rozhodování. Zanechat po sobě „pomníček“ ve formě investice může být pro mnohé velmi lákavé.

Jak již bylo řečeno, banky nemohou bez půjčování peněz dlouhodobě žít. Jejich vyšší obezřetnost v současné době se však může promítnout do vyšších nákladů spojených s půjčkou.

Jaké faktory mohou ovlivnit příjmy obcí v nejbližší budoucnosti? Uvažované změny v rozpočtovém určení daní s největší pravděpodobností nepovedou ke snížení peněžních prostředků, které stát obcím jako celku přiděluje. Mohou se změnit proporce mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí a na tom může několik málo obcí prodělat.  

Vývoj příjmů obcí v roce 2009 ovlivní také hospodářská recese. V rozpočtovém hospodaření obcí může mít dopad hlavně na daňové příjmy a na kapitálové dotace. Daňové příjmy představuje zhruba polovinu všech příjmů obcí. Nejvýznamnější jsou výnosy třech sdílených daní, což je daň z příjmů právnických a fyzických osob a daň z přidané hodnoty. Obce jako celek participují na výnosech těchto daní o něco více než jednou pětinou a v této míře ovlivní případný pokles těchto daňových výnosů jejich rozpočty.

Nižší výnosy lze očekávat zejména u daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických osob. V prvém případě to bude důsledek snižování ekonomické aktivity, snižování domácí koupěschopné poptávky a možné zvyšování míry bankrotů firem. Ve druhém případě pak hlavními faktory nižšího daňového výnosu bude růst nezaměstnanosti a velmi pomalý vývoj mezd, což se projeví v nižších odvodech daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Svou negativní roli sehraje i ukončení podnikatelských aktivit řady fyzických osob podnikatelů, což může mít, vzhledem k mechanismu sdílení výnosů, na konkrétní obce větší dopad než pokles nezaměstnanosti.

Mezi obcemi existují značné rozdíly, nejen pokud jde o počet obyvatel, či velikost jejich rozpočtu. V obtížnějších podmínkách roku 2009 se mohou některé obce, které z různých důvodů nebudou schopné pružně reagovat na změněné podmínky, dostat do obtíží, což se může odrazit i ve zhoršené platební morálce vůči bankám. Lze však očekávat, že jejich počet nebude velký. 

Věra Kameníčková, Ondřej Pirohanič, CCB-Czech Credit Bureau, a.s.