Jihočeské nemocnice zabodovaly

Městská nemocnice Kadaň, Nemocnice Na Homolce a Fakultní nemocnice Plzeň patří mezi finančně nejstabilnější v Česku. Podle krajů mají nejsilnější zastoupení jižní Čechy a jižní Morava. Vyplývá to z žebříčku, který vznikl pod hlavičkou HealthCare Institute.
 

„Hodnotíme, jakým způsobem je nemocnice schopná hradit své závazky, jestli je finančně stabilní, nebo jestli jí hrozí riziko platební neschopnosti,“ řekl HN Jan Cikler, který se na sestavování žebříčků podílel. Ovšem která zdravotnická zařízení vycházejí ze srovnání špatně, je tajné. „To vám neřekneme. Snažíme se ukázat jen ty nejlépe vyhodnocené. Neukazujeme ty nejhorší,“ řekl Daniel Vavřina, předseda HealthCare Institute.

 

Přestože žebříčky nejsou úplné, nabízejí zajímavé porovnání. Mezi příspěvkovými organizacemi se v první pětici umístily čtyři jihomoravské (Ivančice, Blansko, CKTCH Brno a Vyškov). Z nemocnic obchodních společností dominují ty z jihu Čech (Prachatice, Český Krumlov, Tábor, České Budějovice).

 

Ovšem pokud pořadí určí jen ziskovost, tak se na prvních místech objeví úplně jiná zařízení v čele s třineckou Nemocnicí Podlesí, která patří skupině Agel. Ta se specializuje například na lukrativní kardiologické a kardiochirurgické obory. „Zisk odvádí do skupiny. Ten nezůstává v nemocnici, proto není na předních místech celkového hodnocení,“ vysvětluje Cikler.

 

 

Podle údajů od Všeobecné zdravotní pojišťovny za rok 2009 patřila Nemocnice Podlesí v porovnání základní individuální sazby mezi sedm nejdražších v republice.

 

Spolu s Karvinskou hornickou nemocnicí nebo soukromou nemocnicí v Berouně tak předstihly všechny fakultní nemocnice v čele s tou největší a podle údajů zveřejněných VZP nejnákladnější fakultní nemocnicí v pražském Motole.

 

„Z hlediska financování není hranice vedena mezi malými a velkými nemocnicemi. Je to spíš lobbistický řez. Obliba či neobliba u plátců je důležitější než velikost,“ popsal své zkušenosti z vyjednávání o výši plateb ředitel vítězné kadaňské nemocnice Josef Mašek.

 

Klíč, podle něhož pojišťovny platí nemocnicím, se však má od příštího roku postupně měnit. Ministr zdravotnictví Leoš Heger se vrací k myšlence plateb za skutečně provedené výkony, kterou se v Česku zatím nepodařilo plošně prosadit. Jak konkrétně to od ledna bude vypadat, určí ministerská vyhláška, která ještě není hotová. „Co to udělá s úhradami, zatím nemůžu říct, ale obecně asi nemocnice, které mají vysokou základní sazbu, přijdou o nějaké peníze,“ komentuje změny ředitelka plzeňské fakultní nemocnice Jaroslava Kunová.

 

 

Podle shromážděných údajů se také snižují celkové rozdíly mezi tím, jak rychle zdravotnická zařízení platí svým dodavatelům. Zatímco fakultní nemocnice a příspěvkové organizace se oproti předchozímu roku v rychlosti plateb mírně zhoršily, nemocnice se statutem obchodních společností lhůty zkrátily.

 

Přitom právě ty posledně jmenované v předchozích letech platily až ve dvounásobných lhůtách oproti příspěvkovým státním nemocnicím. „Existuje prostě skupina nemocnic, které mají se splatností velké problémy,“ dodal Cikler.