Jak se NE/DOSTAT do "registru dlužníků"?

Úvěrový registr, někdy též nazývaný jako registr dlužníků, je ochranou pro bankovní i nebankovní subjekty proti neplatičům. Jinými slovy eviduje mimo jiné osoby a organizace, které nedodrží smluvní podmínky týkající se splácení závazků. Registr shromažďuje informace od bankovních nebo finančních institucí a dále je zpřístupňuje členům registru a klientům, o jejichž informace se jedná.

 

Registr obsahuje jak pozitivní, tak i negativní informace. Vyčteme z něho, jaké typy úvěrových produktů klient využívá, v jaké výši a jak zodpovědně své závazky splácí, eventuálně nesplácí. Je zde zaznamenáno vše, co se s úvěrem děje, tzn. už samotný moment, kdy o něho požádáte. „Úvěrové registry pomáhají i samotným klientům. Plní-li klient své závazky řádně a včas, může snadno a rychleji získat požadované finanční prostředky,“ říká Zuzana Pečená, výkonná ředitelka CBCB.

 

K zadání informací do registru uděluje klient souhlas při uzavírání smluvního vztahu. Informace jsou v registru vedeny po celou dobu trvání úvěrového zatížení a poté ještě po další 4 roky navíc.

 

 

Registr je databáze, která pomáhá bankám a jiným subjektům prověřovat bonitu klienta, tj. jeho spolehlivosti splácet své závazky. Bonita klienta je pro banku jedním z nejdůležitějších faktorů při poskytování úvěrových produktů. Banky si hlídají, aby nepůjčily někomu, kdo dluží na mnoha místech a ke splácení nepřistupuje zrovna nejspolehlivěji. Bonita ovlivňuje také výši úrokové míry, proto zde platí prostá úměra – čím vyšší bonita, tím nižší úročení.

 

Bonita klienta zahrnuje platební morálku klienta. Udává, zda máte dostatečné finanční prostředky k tomu, abyste mohli splatit úvěr aj.

 

Pokud vaše jméno v registru figuruje, banka si vás prověří a vám se tak zmenšuje naděje na získání další půjčky. „Záznam v registru nemusí být ale bezpodmínečně překážkou v poskytnutí hypotéky. Potencionální věřitel bude vždy posuzovat, z jaké služby dluh po splatnosti vznikl, zda je již vyrovnán, či jak dlouho po vzniku dluhu k jeho úhradě došlo,“ říká Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

 

 

Člověk se do registru dlužníků může dostat velice snadno, aniž by vědomě páchal nějaký zločin. Stačí se například opozdit se splátkou půjčky nebo vyčerpat povolený debet na účtu na maximum před koncem měsíce a banka si pak strhne poplatky související s vedením účtu. Klient v tento okamžik přečerpává debet do minusu a záznam v registru je na světě.

 

Do registru dlužníků se ale můžete dostat i neoprávněně, například chybou banky. Pokud přestupujete k jiné bance, rušíte úvěrové produkty nebo kreditní karty, je třeba se ujistit, zda proběhlo vše v pořádku. Může se totiž stát, že kvůli opožděnému platebnímu příkazu vás věřitel ihned zadá do registru. A i když splátka nakonec dorazí a ty následující už chodí včas, není i přesto vaše jméno z registru vymazáno.

 

 

Registr není povinen informovat dlužníka, že byl do registru vložen. Dlužník může být tedy poznamenán trvalou ztrátou bonity na několik let, aniž by o tom věděl. Často se stává, že se tuto nepříjemnou zprávu dozvíte až v okamžiku, kdy žádáte o úvěr na byt, který vám ale nikdo poskytnout nechce.

 

Nejspolehlivějším způsobem, jak zjistit, zda nejste vedeni v registru neoprávněně, je nechat si poslat aktuální výpis z registru. Předejdete tak nepříjemným problémům.

 

Pokud zjistíte, že máte negativní záznam v registru, snažte se jej odstranit. Požádejte poradce v pobočce dané banky, která záznam zadala, a vyžádejte si zjištění bližších informací. Pokud se stane, že je záznam neoprávněný, reklamujte jej a nárokujte pozastavení záznamu.

 

Ve většině případů se ale v registru objevují klienti, kteří v minulosti nebo v současnosti nezvládají splácet své závazky „ve velkém“. Jsou to ti, kteří mají nejeden statisícový dluh, a závazků neubývá. Nejjednodušší cestou, jak negativní záznam v registru dlužníků napravit, je daný dluh doplatit.

 

 

„Pokud klient zjistí, že informace uvedené v úvěrové zprávě neodpovídají skutečnosti, mohou se obrátit na klientská centra Bankovního a Nebankovního úvěrového registru. Ti ve spolupráci s danou bankovní či finanční institucí zajistí opravu nepřesných informací,“ uvedla Zuzana Pečená, výkonná ředitelka CBCB.

 

„Úvěrové registry fungují i jako ochranný prostředek proti neuváženému zadlužování klientů. V případě, že bankovní či finanční instituce informuje klienta o tom, že není žádoucí, aby čerpal další úvěr, je to signál pro to, aby se klient znovu podíval na hospodaření se svými financemi a své další úvěrové zatížení odložil, až se jeho finanční situace změní. Informace z registrů se tak stávají velice účinným nástrojem v oblasti finanční gramotnosti,“ říká Zuzana Pečená, výkonná ředitelka CBCB.

 

Zuzana Pečená, CBCB 

 

Kamila Ondráčková, Finance&Reality, 02/2012, strana 12