Jak dopadly obecní rozpočty v roce ekonomické recese?

Navzdory chmurných předpovědím o krachu mnoha obcí se však jejich celkové příjmy (po vyloučení Prahy) v roce 2009 snížily ve srovnání s rokem předchozím jen o necelá 3 procenta (což je 5,8 mld. Kč) a dosáhly výše 197 mld. Kč. Mnohem razantnější vývoj však zaznamenaly výdaje. Zvýšily se o 9 %, resp. o téměř 17 mld. Kč. Jejich růst v podmínkách poklesu příjmů se „postaral“ o rekordní výši schodku v novodobé historii obcí. Ten dosáhl výše 14 mld. Kč, což představuje 7 % příjmů.

Dalším důsledkem rychlého meziročního růstu výdajů byl růst dluhu. Ten dosáhl ke konci roku 2009 částky 80 mld. Kč a vrátil na úroveň na rozhraní let 2005 a 2006. Zahrneme-li do souboru obcí i Prahu, pak se však obecní dluh v roce 2009 prakticky nezměnil. O co zvýšily dluh obce bez Prahy, o to Praha naopak svůj dluh snížila. Takže obce včetně Prahy se na růstu veřejného dluhu v roce 2009 prakticky nepodílely.

Ještě jeden údaje je v této souvislosti zajímavý, a tím je značný pokles zůstatku peněžních prostředků obcí na bankovních účtech. V roce 2007 byl poprvé tento zůstatek dočasně volných prostředků nižší než objem obecního dluhu. O rok později jej obecní dluh nepatrně převýšil. Nůžky se v roce 2009 rozevřely podstatně. Obce tudíž využily v minulosti našetřené peníze na doplnění obecní pokladny. Dalším impulsem k vysokému čerpání úspor bylo patrně i uskutečnění více projektů spolufinancovaných z evropských fondů než v předchozích letech. 

Příjmy

Jak již bylo řečeno, celkové příjmy obecních rozpočtů se v roce 2009 dosáhly 197 mld. Kč, což znamená snížení oproti předchozímu roku o necelá 3 %. Co to znamenalo pro jednotlivé kategorie příjmů, ukazuje tabulka 1.

Tabulka 1: Příjmy obecních rozpočtů (bez Prahy)

Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s.

V rámci jednotlivých příjmových kategorií obecních rozpočtů se pokles příjmů dotkl především daňových příjmů (snížení o téměř 11 %, resp. o necelých 12 mld. Kč). Snížily se však i kapitálové příjmy, a to o 1,5 mld. Kč. To naznačuje, že obce jako celek se v roce 2009 nedostaly do takových finančních problémů, aby výpadek v příjmech kompenzovaly nadměrným prodejem svého majetku.

Zásluhu na tom, že navzdory značnému poklesu daňových příjmů v roce 2009 se celkové příjmy „propadly“ pouze o necelá 3 %, mají dotace. Zvýšily se totiž o 6,5 mld. Kč (téměř o 14 %) a z více než poloviny tak kompenzovaly úbytek daňových příjmů. Na tomto nárůstu se podílely především transfery z Regionálních rad regionů soudržnosti (růst o 4,9 mld. Kč, což představuje 75 % přírůstku dotací v roce 2009). Dotace na provoz získávají všechny obce, i když v rozdílné výši. Na kapitálových dotacích se podílelo téměř 60 % obcí.

Rozdílný vývoj jednotlivých příjmových položek ovlivnil i strukturu celkových příjmů. V roce 2009 se prudce snížil podíl daňových příjmů na celkových příjmech, a to z 54 % (v roce 2008) na 49 %. Naopak, podíl dotací se zvýšil z 27 % na 32 %. Podíly ostatních příjmových položek se výrazněji nezměnily. 

V roce 2009 existovalo více než 6 000 obcí, z toho bylo 5 449 (87 %) venkovských obcí, 766 měst (12 %) a 23 (0,4 %) statutárních měst. Hospodaření venkovských obcí ovlivňuje život 31 % obyvatel, v městech žije 45 % a ve statutárních městech pak 24 % obyvatel. 

Celkové příjmy se v roce 2009 ve srovnání s rokem předchozím nejméně snížily v rozpočtech venkovských obcí (o 0,5 %) a nejvíce u statutárních měst (o 6,5 %), což je více než dvojnásobně větší pokles ve srovnání s průměrem za všechny obce bez Prahy (viz tabulka 2). Zatímco se celkové příjmy venkovských obcí v přepočtu na obyvatele snížily o 327 Kč (a dostaly se na úroveň 75 % průměru za všechny obce), u statutárních měst bylo toto snížení více než čtyři krát větší.

Tabulka 2: Vývoj příjmů obecních rozpočtů podle typu obce

Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s.

I propad v daňových příjmech byl pro venkovské obce relativně nejméně bolestivý. Snížily se „pouze“ o 8,6 %, zatímco v případě statutárních měst až o 12,3 %. Venkovské obce získaly v rámci daňových příjmů (v přepočtu na obyvatele) 8 872 Kč, což je 84 % průměru za všechny obce (bez Prahy).

I v případě kapitálových příjmů dominovaly venkovské obce. Tentokrát však s opačným znaménkem. Na meziročním snížení za všechny obce ve výši 1,5 mld. Kč participovaly částkou 1,1 mld. Kč.

U nedaňových příjmů byly venkovské obce jedinou skupinu, u které došlo v roce 2009 k meziročnímu poklesu, zvýšily se o 0,2 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele dosáhly 83 % průměru za všechny obce.

Výdaje

Jak již bylo řečeno, výdaje obcí se v roce 2009 zvýšily o 16,8 mld. Kč, což je 9 %. Rychleji než celkové výdaje rostly výdaje kapitálové, a to o 20 %, zatímco běžné výdaje se zvýšily „pouze“ o 4 %, což vedlo ke zvýšení podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích.

Tabulka 3: Výdaje obecních rozpočtů (bez Prahy)

Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s.

Výdaje venkovských obcí vykázaly ještě vyšší dynamiku výdajů (12 %), než výdaje za všechny obce. Zvýšily se o 5,4 mld. Kč, což je více než v případě statutárních měst (růst o 2,2 mld. Kč). V přepočtu na obyvatele dosáhly výdaje venkovských obcí 16 987 Kč, resp. 74 % průměru za všechny obce.

Běžné výdaje obcí se zvýšily o 5,6, venkovské obce k tomu přispěly částkou 1,8 mld. Kč. Zatímco však dynamika běžných výdajů všech obcí činila 4 %, v případě venkovských obcí to bylo 7 %, což je nejvíce ze zde uváděných třech kategorií obcí. Přesto v přepočtu na obyvatele (necelých 17 tis. Kč) představovaly pouze 64 % průměru.

Tabulka 4: Výdaje obecních rozpočtů podle typu obce

Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s.

Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o 20 %, nejrychleji rostly u měst (růst o 30 %), nejpomaleji v případě statutárních měst (pouze o 4 %). Zatímco se kapitálové výdaje venkovských obcí zvedly o 4,1 mld. Kč, u statutárních měst to bylo jen 0,6 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele dosáhly kapitálové výdaje venkovských obcí částky 6 955 Kč a byly jen o 2 Kč nižší než v případě měst.
 
Rychlejší růst kapitálových výdajů než běžných vedl ke zvýšení podílu kapitálových výdajů na celkových, a to z 28 % na 31 %. Nejvyšší podíl vykázaly venkovské obce (41 %). Znamená to, že dvě pětiny výdajů venkovských obcí nemá charakter běžných výdajů. Nejnižší podíl kapitálových výdajů na celkových vykázala statutární města (27 %), i když v přepočtu na obyvatele byly tyto výdaje této skupiny obcí jako jediné vyšší než průměr za všechny obce. 

Saldo a dluh

Relativně rychlý růst výdajů v podmínkách poklesu příjmů vedl v roce 2009 k rekordnímu schodku obecních rozpočtů. Jak jeho výše (14 mld. Kč), tak i jeho podíl na příjmech (7 %) nebyly dosud ještě po roce 2009 dosaženy. Vysoký deficit naposledy vykázaly obecní rozpočty v roce 1996 a 2001; jeho podíl na příjmech se v těchto letech rovnal shodně 6 %.

Graf 1: Příjmy a výdaje obcí

Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, vlastní výpočty CCB- Czech Credit Bureau, a.s.

Největší částkou přispěla k celkovému schodku obecních rozpočtů města (4 mld. Kč), nejméně venkovské obce (2,5 mld. Kč). Nejvyšší schodek v přepočtu na obyvatele však vykázala statutární města (2 298 Kč), nejnižší opět venkovské obce (872 Kč). Statutární města vykázala i nejvyšší podíl schodku na příjmech, a to 9 %, v případě venkovských obcí představoval tento podíl jen 5 %.

Dluh obcí se zvýšil na 53,9 mld. Kč (o 6,5 mld. Kč, resp. o 14 %). Nejrychleji (více než o pětinu) to bylo u venkovských obcí, růst v případě měst dosáhl 15 % a u statutárních měst pouze 9 %. V absolutním vyjádření se dluh venkovských obcí zvedl o stejnou částku jako dluh statutárních měst, a to o 1,9 mld. Kč. I tak zůstává dluh v přepočtu na obyvatele nejnižší v případě venkovských obcí (3 921 Kč). Města dosáhla v tomto ukazateli 4 766 a statutární města pak 10 270 Kč.

Tabulka 5: Obecní dluh

Pramen: Státní závěrečný účet, Ministerstvo financí, vlastní výpočty CCB- Czech Credit Bureau, a.s.

I přes nízkou úroveň dluhu venkovských obcí jako celku v přepočtu na obyvatele se do skupiny Ministerstvem financí monitorovaných obcí dostaly spíše menší obce. Počet obyvatel v téměř 75 % nepřesahuje 600. Malé obce patří i do skupiny obcí s nejvyšším dluhem v přepočtu na obyvatele. Dluh nejvíce zadlužené obce činil 244 tis. Kč na obyvatele a tato obec má pouze 193 obyvatel. Další obec v pořadí má 223 obyvatel a na každého z nich připadalo 167 tis. Kč dluhu. Přitom průměrný dluh na obyvatele za všechny obce dosáhl výše 5 845 Kč.

Rating obcí

Vysoký schodek obecních rozpočtů a růst obecního dluhu v roce 2009 se podepsal i na zhoršení ratingu obcí (viz graf 2). Rating obcí (i-Rating) je souhrnným zhodnocením ekonomické situace obcí, a to na základě řady finančních a nefinančních ukazatelů. Podle tohoto ratingu se obce přiřazují do jedné ze sedmi skupin. Do kategorie A patří obce označené jako bez rizika, do kategorie C- pak obce s vysokým rizikem.

V roce 2009 se celkový rating obcí zhoršil, a to z 3,6975 na 3,9352, v předchozích dvou letech se zlepšoval. Výsledkem pak bylo, že do kategorie s nejhorším hodnocením se zařadilo 449 obcí, což je více, než kolik obcí patřilo do kategorie s nejlepším hodnocením. V roce 2008 bylo v poslední kategorii jen 358 obcí a v kategorii nejlepší pak 554 obcí.

Graf 2: Rating obcí

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a.s.

Závěr

Hospodaření obcí se v roce 2009, ve srovnání s rokem přechozím, zhoršilo. Tento vývoj je výsledkem ekonomické recese, zejména snížení daňových výnosů. I v podmínkách nepříznivého vývoje příjmů, dosáhly výdaje obcí úctyhodnou dynamiku. Týká se to zejména výdajů kapitálových. Obnovil se však i růst obecního dluhu. Sám o sobě není nebezpečný, se započítáním Prahy obce jako celek k růstu veřejného dluhu přispěly jen nepatrným dílem. Nebezpečím však může být pro některé obce, zejména ty malé. Signalizuje to struktura obcí ve skupině obcí monitorovaných Ministerstvem financí, ale i zhoršení ratingu obcí a skutečnost, že obce s nejvyššími hodnotami dluhu v přepočtu na obyvatele jsou převážně malé.

Co to znamená pro rok 2010? Dá se předpokládat, že představitelé mnoha obcí se z loňského vývoje poučili. Při přípravě rozpočtu na letošní rok byli mnohem opatrnější. Rovněž se dá očekávat i postupné zlepšování ekonomické situace, které zamezí dalšímu poklesu daňových výnosů a může přispět i k jejich postupnému zvyšování. 

autor: Věra Kameníčková, CCB-Czech Credit Bureau, a.s