Hospodaření obcí 2012: navzdory klesajícím příjmům dokázaly ušetřit a zlepšil se jejich rating

​Celkové příjmy obcí klesly v roce 2012 o 26,8 miliardy, což znamená 13% meziroční snížení. Jednalo se však především o administrativní opatření, v jehož důsledku se snížily nejenom příjmy, ale adekvátně i výdaje. Hospodaření obcí vykázalo vyšší rozpočtový přebytek ve srovnání s rokem 2011. Z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která hodnotí ekonomickou situaci obcí vlastním ratingem pod značkou iRating, vyplývá, že průměrné hodnocení obcí (bez Prahy) se v roce 2012 po dvou letech zhoršování konečně zlepšilo. Z iRatingového hodnocení také vyplývá, že většina nedávno zaplavených obcí je v dobré ekonomické kondici a revitalizaci po povodních zvládne financovat.

„V roce 2012 se zvýšil počet obcí s nejvyšším iRatingovým stupněm (A). Po třech letech tak počet obcí s nejlepším oceněním převýšil počet obcí s nejhorším stupněm (C-). Ukazuje to, že představitelé obcí se dokázali vyrovnat s  déletrvajícími výkyvy v příjmech a přizpůsobili jim výdajovou stranu svých rozpočtů,“ říká Pavel Finger, člen představenstva CRIF – Czech Credit Bureau.

Snížení příjmů obecních rozpočtů

K poklesu došlo především u dotací, a to o  28,8 mld. Kč. Dotace se snížily u všech kategorií obcí, k nejvyššímu poklesu příjmů došlo u největších obcí. Naopak po poklesu v roce 2011 mírně vzrostly daňové příjmy (o 3,2 mld. Kč), a to především u menších obcí.

„V roce 2012 měly takto prudké snížení příjmů na svědomí pouze dotace, jejichž meziroční objem razantně poklesl. Šlo o administrativní opatření, jehož důsledkem byl jak pokles příjmů, tak i výdajů. V praxi to znamenalo, že výplatu některých sociálních dávek již neprováděly pověřené obecní úřady, ale úřady práce,“ upřesnil Jan Cikler projektový manažer Cribis a iRating, ze společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Obce vykázaly kladné saldo rozpočtu

Přebytek rozpočtu vykázaly všechny velikostní kategorie obcí, v poměru k příjmům dosáhly nejlepších výsledku již tradičně nejmenší obce a po nich pak obce největší. Stejně tak v přepočtu přebytku rozpočtu na obyvatele si nejlépe vedou nejmenší obce.

Kladného přebytku obce dosáhly značným omezením výdajů, a to jak běžných (o více než 16 %), tak i kapitálových (o necelých 11 %). Pokles běžných výdajů souvisí s již zmíněným převodem výplaty sociálních dávek. Celkově obce snížily své výdaje o 14,8 %.

„Malé obce lépe odhadují výsledek svého hospodaření v porovnání schváleného salda rozpočtu a skutečného salda,“ dodala Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení CRIF – Czech Credit Bureau.

Zadlužovala se především velká města – Ostravsko předstihlo Liberecko

Dluh obcí se v roce 2012 zvýšil o 5,4 mld. Kč, největší podíl na tom měla největší města, především pak Ostrava, Brno a Plzeň, kterým v součtu narostl dluh o 2,8 mld. Kč. Dlouhodobě z velkých měst hospodaří bez dluhu pouze Teplice.

Dluh obcí se meziročně zvýšil ve všech krajích kromě Libereckého (pokles o 0,6 %). Nejnižší zvýšení zaznamenaly obce v kraji Středočeském a Zlínském, naopak nejvyšší meziroční dynamiku vykázaly obce Karlovarského kraje. O více než pětinu se dluh obcí zvýšil také v kraji Pardubickém, Plzeňském a Moravskoslezském. Nejvyšší zadlužení v přepočtu na obyvatele měly obce Moravskoslezského kraje, které nakonec kvůli značnému zvýšení dluhu Ostravy předstihly v zadlužení obce kraje Libereckého. Nejnižší dluh na obyvatele vykázaly již tradičně obce kraje Vysočina.

Dluh rostl u všech velikostních kategorií obcí – nejrychleji u nejmenších obcí (+ 15,4 %), nejméně pak u středně velkých obcí (+ 6,2 %). Přestože se počet obcí s dluhem meziročně snížil, stále je zadlužena téměř každá druhá obec. „Zatímco v kategorii nejmenších obcí je zadlužena přibližně každá pátá, z největších obcí je to celých 90 %. Velké obce mají také nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele, nejméně svoje obyvatele zadlužují obce nejmenší, z nichž většina nemá dluh vůbec. Pokud už se však malá obec zadluží, pak výše dluhu na obyvatele dosahuje nejvyšších hodnot. V roce 2012 to bylo 10 536 korun,“ uvedl Jan Cikler.

Dopady změny rozpočtového určení daní

Po změně rozpočtového určení daní by měly ze sdílených daní v přepočtu na obyvatele stále nejvíce získat největší obce, avšak jejich odstup od průměru se výrazně snížil a ve srovnání s úpravou platnou do konce loňského roku získají méně. Nejmenší obce jsou druhé v pořadí, měly by dostat 9 450 Kč na obyvatele a od největších obcí je dělí 3 000 Kč na obyvatele. Nad hranici 9 tisíc korun na obyvatele se dostaly i další kategorie obcí. Výsledné hodnoty však závisejí na tom, do jaké míry se naplní předpoklady daňových výnosů v rozpočtu na letošní rok.

Poznámka

iRating zahrnuje komplexní hodnocení ekonomického stavu jednotlivých obcí. U každé obce se vyhodnocuje 20 finančních a 7 nefinančních ukazatelů. Nejvýznamnějšími z nich jsou zadluženost a saldo rozpočtu. Patří sem i výše dluhové služby, která vypovídá o schopnosti obce splácet bankovní úvěry řádně podle splátkového kalendáře, nebo likvidita. Nefinanční ukazatele se týkají například základních informací o vybavenosti či infrastruktuře obce nebo věkové skladby jejího obyvatelstva.

Výsledkem hodnocení je jeden ze sedmi ratingových stupňů: