Hospodaření obcí 2011: na výrazný pokles příjmů z dotací obce reagovaly omezením výdajů

Podle nejnovější analýzy CCB – Czech Credit Bureau české obce (bez Prahy) zaznamenaly v roce 2011 rekordní pokles celkových příjmů - meziročně se snížily o 4,8 procenta, tedy o více než 10 miliard Kč. Zčásti to je z důvodu snížení dotací o 6,7 miliard korun, které bylo způsobeno mimo jiné několikamiliardovým snížením transferů z Regionálních rad regionů soudržnosti. Obce však prokázaly, že jsou dobrými hospodáři - propad příjmů kompenzovaly poklesem výdajů a jako celek vykázaly přebytek. Nejlepších výsledků dosáhly nejmenší obce.

 

 

 

 

V roce 2011 došlo k významnému poklesu celkových příjmů obcí. Meziročně se snížily o 10,4 mld. Kč, resp. o 4,8 procenta. Pro srovnání: v krizovém roce 2009 se jejich příjmy meziročně snížily o 5,8 mld. Kč, resp. o 2,8 procenta. Obce se však tomuto výpadku dokázaly přizpůsobit, výdaje se meziročně snížily stejně rychle jako příjmy (o 5,8 procent) a obce jako celek tak v roce vykázaly 2011 přebytek ve výši 0,8 mld. Kč.

 

Na meziročním poklesu celkových příjmů se nejvíce podílelo meziroční snížení dotací o 6,7 mld. Kč a také snížení kapitálových příjmů o 4,2 mld. „Znamená to, že se obce v tomto roce nesnažily vyrovnat nižší objem dotací prodejem svého majetku. Výjimkou byly nejmenší obce. Meziroční snížení dotací koresponduje s poklesem investičních transferů z Regionálních rad regionů soudržnosti. Z 11,2 mld. Kč, které získaly obce včetně Prahy v roce 2010, se tento objem snížil na 6,5 mld. Kč,“ upřesnila Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení společnosti CCB – Czech Credit Bureau.

 

 

„Přebytek rozpočtu v roce 2011 svědčí o odpovědném přístupu obcí. Kladné saldo se objevilo po dvou letech schodků v rozpočtech obcí. Vykázaly jej všechny kategorie obcí s výjimkou těch největších nad 5 000 obyvatel, kterých jsou 4 procenta. I jejich schodek byl ale v porovnání s předchozím rokem nepoměrně menší. Nejmenší obce dosáhly největšího podílu přebytku na příjmech,“ uvedla Věra Kameníčková. 

 

Na poměrně vysoký propad příjmů reagovaly obce značným omezením výdajů, a to nejenom kapitálových (o 10,3 mld. Kč), jak bývá v dané situaci obvyklé, ale i výdajů běžných, což bývá naopak velmi neobvyklé. U největších obcí (nad 5 000 obyvatel) bylo tempo snížení běžných výdajů nižší než průměr za všechny obce.

 

 

 

 

 

Od roku 2007 došlo poprvé ke snížení dluhu obcí, a to o 0,5 mld. Kč. Dluh se snížil ve všech kategoriích obcí s výjimkou kategorie obcí s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999. Nerychleji se dluh snížil u nejmenších obcí. U této kategorie obcí se také nejrychleji snížily příjmy. Vznikla tak paradoxní situace, protože jejich dluh rostl nejrychleji právě v letech, ve kterých se jejich příjmy zvyšovaly nejrychleji.

 

Dluh nejmenších obcí vykazuje největší volatilitu. Od meziročního růstu ve výši 66 % v roce 2009 až po meziroční pokles o 20 % v roce 2010.  O něco nižší volatilitu pak měly obce navazující velikostní skupiny (200 až 499 obyvatel). Ve všech kategoriích obcí s výjimkou největších se dluh meziročně snížil již druhý rok po sobě.

 

Malých obcí s dluhem není mnoho a ani jejich souhrnný dluh není velký, avšak výše dluhu těch zadlužených je varující. Příjmy malých obcí navíc mohou z roku na rok výrazněji kolísat a tak řádné splácení dluhu ohrožovat.  

 

 

V osmi krajích se dluh meziročně zvýšil a pouze v pěti krajích se naopak snížil. Nejrychleji se dluh zvýšil v Ústeckém kraji (o 16 %) a pak s odstupem v Jihočeském kraji (o 7 %). Naopak pokles obecního dluhu byl nejrychlejší v Jihomoravském kraji (o 16 %), dále pak v Karlovarském kraji (o 6 %).