Hospodaření krajů

​Nejlépe na tom byl Plzeňský a Liberecký kraj, u nichž se příjmy v průměru zvyšovaly o necelá 3 % ročně. Nejhůře dopadl Ústecký kraj, protože jeho příjmy se naopak o více než 1 % ročně snižovaly.

Příjmy krajských samospráv nejvíce ovlivňují dotace. Představují více než 60 % celkových příjmů. Určitou část dotací však krajské samosprávy nemohou použít pro své cíle, převádějí je na další subjekty. Např. v roce 2012 tvořily převody finančních prostředků na platy učitelů, učební pomůcky, školní potřeby apod. v základních a mateřských školách zřizovaných obcemi téměř třetinu celkových výdajů krajských samospráv. Transfery do obecních škol se na celkových výdajích nejvíce podílely v Pardubickém kraji (35 %), nejméně pak v Karlovarském a Jihočeském kraji (26 %). 

V roce 2012 se dotace na celkových příjmech krajských samospráv podílely v jednotlivých krajích v rozmezí od 71 % v Moravskoslezském kraji až po 54 % v Karlovarském kraji. V přepočtu na obyvatele získal nejvyšší dotaci Jihočeský kraj (téměř 10 200 Kč) a nejnižší pak Středočeský kraj (necelých 8 600 Kč).   

Druhou nejvýznamnější částí příjmů jsou příjmy daňové se zhruba třetinovým podílem. Dohromady s dotacemi tvoří více než 95 % příjmů. Takže podíl nedaňových a kapitálových příjmů je v krajských rozpočtech zanedbatelný.

Daňové příjmy tvořily v průměru třetinu rozpočtu a ve struktuře jednotlivých krajů se jejich podíl pohyboval od 28 % v Moravskoslezském kraji až po 39 % v kraji Vysočina. Ten také vykázal nejvyšší hodnotu v přepočtu na obyvatele, a to více než 6 700 Kč, zatímco v případě Moravskoslezského kraje to bylo pouze necelých 3 700 Kč.

Graf 1: Vývoj příjmů krajských samospráv v období 2008 až 2012