CRIF: Lidé nad 30 let ztrácejí zájem o podnikání, počet mladých podnikatelů naopak vytrvale roste

Lidé do 30 let už tvoří téměř polovinu nových podnikatelů. Počet lidí, kteří začínají podnikat, klesl v posledních sedmi letech o třetinu. O podnikání ztrácejí zájem všechny věkové skupiny obyvatel s výjimkou mladých lidí do 30 let, jejichž zájem o podnikání naopak výrazně roste. Zatímco v roce 2010 bylo mezi 85 tisíci novými fyzickými osobami podnikateli pouze 15 tisíc mladých lidí do 30 let, v roce 2017 bylo mezi 58 tisíci novými podnikateli už více než 27 tisíc lidí do 30 let. Počet začínajících mladých podnikatelů tak vzrostl za sedm let o 80 %, zatímco počet nových podnikatelů ve věku od 31 let klesl o více než polovinu. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Nová generace mladých lidí má zcela jiný přístup k životu a práci než měla generace jejich rodičů. Zatímco o jejich vlivu na fungování firem se již hovoří delší dobu, nikdo zatím nezkoumal jejich ochotu k podnikání a riziku. Naše statistiky tak mohou být výchozím bodem pro prozkoumání toho, jak mladí lidé mění podnikatelské prostředí,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF ‑ Czech Credit Bureau.

Mladí lidé do 30 let tvoří 9 % všech fyzických osob podnikatelů v České republice, mezi začínajícími podnikateli jich je však dlouhodobě mnohem více a v posledních sedmi letech jejich podíl mezi začínajícími podnikateli vytrvale roste. Ještě v roce 2010 tvořili tito lidé méně než pětinu všech fyzických osob, které s podnikáním začínaly. V roce 2017 to již byla téměř polovina (47 %). Při zachování tohoto trendu budou mladí podnikatelé do dvou let tvořit většinu všech nových podnikatelů v České republice.

„Zajímavé je, že vztah mladých lidí k podnikání se vyvíjí zcela opačně než u zbytku populace. Počet mladých podnikatelů tak postupně roste, zatímco mezi ostatními skupinami počet začínajících podnikatelů klesá. Čím jsou lidé starší, tím je přitom úpadek zájmu o podnikání zřetelnější,“ říká Věra Kameníčková. Ve věkové skupině do 30 let začalo v roce 2017 podnikat o 80 % (12 tisíc) více fyzických osob než v roce 2010, ale ve věkové skupině od 31 do 40 let to bylo už o 53 % lidí (18 tisíc) méně než o sedm let dříve. Ve skupině 41-50 let činil pokles 57 % (10 tisíc lidí), ve skupině 51-60 let se počet nových podnikatelů snížil o 63 % a v nejstarší věkové skupině dokonce o 68 %.

Nejrychleji roste počet mladých podnikatelů v Moravskoslezském kraji

Ochota mladých lidí podnikat roste v jednotlivých krajích značně nerovnoměrně, všude se však zvyšuje. V Karlovarském kraji se za sedm let zvýšil počet nových mladých podnikatelů o třetinu, v Jihočeském či Plzeňském kraji potom o polovinu. Naproti tomu v Moravskoslezském kraji se za pouhých sedm let zvýšil 2,5násobně (z 1 200 na téměř 3 000) a v Jihomoravském kraji vzrostl na dvojnásobek (z 1 500 na 3 000).

V Moravskoslezském kraji se také mezi lety 2010 a 2017 nejrychleji zvýšil podíl mladých lidí mezi nově začínajícími podnikateli. V roce 2010 tvořili lidé do 30 pouze 15 % nových podnikatelů, zatímco o 7 let později to již bylo 48 %. V Jihomoravském kraji se potom podíl mladých mezi začínajícími podnikateli zvýšil z 15 % na 47 %.

Mladí tvoří mezi novými podnikateli většinu už v 5 krajích

Ještě v roce 2016 tvořili mladí lidé nadpoloviční většinu mezi novými podnikateli pouze v Královéhradeckém kraji, v roce 2017 šlo již o pět krajů. V Královéhradeckém kraji a na Vysočině tvořili 52 % nových podnikatelů a v Jihočeském kraji, Pardubickém kraji a Zlínském kraji šlo potom o 51 %. Naopak v Praze šlo pouze o 41 % všech nových podnikatelů.

Za každého mladého podnikatele, který s podnikáním skončí, nastoupí 9 nových

Útlum zájmu starších věkových skupin o podnikání se projevuje také v rychlosti, jakou v jednotlivých věkových kategoriích podnikatelé přibývají či naopak ubývají. Od roku 2015 roste počet podnikatelů pouze mezi lidmi do 40 let a v dalších věkových skupinách stagnuje či klesá. Ve všech věkových kategoriích se však postupně snižuje počet nových podnikatelů, kteří případají na jedno zrušené podnikatelské oprávnění. V roce 2017 připadlo na každých 10 lidí do 30 let, kteří zrušili své podnikatelské oprávnění, 88 nových podnikatelů. Mezi lidmi od 31 do 40 šlo o 27 nových podnikatelů na 10 zaniklých, zatímco ve skupině 41 až 50 let už šlo pouze o 9 nových podnikatelů na 10 zaniklých. U lidí starších 51 let potom počet ukončovaných oprávnění výrazně převyšoval počet nově zákládaných oprávnění.

Útlum zájmu o podnikání zasáhl nejvíce Karlovarsko a Plzeňsko

Stejně jako se v jednotlivých krajích různí míra toho, jak roste ochota mladých lidí pustit se do podnikání, různí se také vývoj ochoty k podnikání u zbytku populace. Počet nových podnikatelů se mezi lety 2010 a 2017 v celé České republice snížil téměř o třetinu (32 %). V Plzeňském kraji se však celkový počet nových podnikatelů snížil o 44 %, na Karlovarsku potom o 41 %. Naopak nejnižší pokles zájmu lidí o podnikání zaznamenal Moravskoslezský kraj, kde se počet nových podnikatelů snížil za sedm let pouze o pětinu (22 %).

Karlovarský kraj a Plzeňský kraj v posledních sedmi letech zaznamenaly také největší nárůst počtu zániků fyzických osob podnikatelů. Počet zrušených podnikatelských oprávnění v rámci celé České republiky v posledních letech stagnuje. V roce 2010 bylo zrušeno více než 49 tisíc podnikatelských oprávnění, zatímco v roce 2017 necelých 50 tisíc. V sedmi krajích se v tmto období počet zaniklých podnikatelských oprávnění zvýšil a v sedmi krajích se naopak snížil.

Nejvíce se počet končících podnikatelů zvýšil právě na Plzeňsku, (o 35 %), a na Karlovarsku, kde byl nárůst třetinový. O více než desetinu vzrostl počet zániků podnikatelských oprávnění pro fyzické osoby ještě ve Středočeském kraji (11 %). Dlouhodobý pokles zájmu lidí o podnikání na své jméno v kombinaci s rostoucím počtem zrušených podnikatelských oprávnění v těchto krajích vede ke stagnaci či dokonce poklesu počtu podnikatelů. Dobře to dokumentuje také poměr nových podnikatelů k těm, kteří svá oprávnění k podnikání ruší. Ještě v roce 2010 připadlo na Karlovarsku za každých 10 končících podnikatelů 17 nových podnikatelů a na Plzeňsku šlo dokonce o 24 nových podnikatelů na 10 končících. V roce 2017 už v Karlovarském kraji začalo podnikat pouze 8 fyzických osob na každých 10 podnikatelů, kteří své oprávnění zrušili. Na Plzeňsku byl potom tento poměr 1 ku 1. „V roce 2010 byl tento poměr v Plzeňském kraji vůbec nejvyšší ze všech krajů a na Karlovarsku se držel na celorepublikovém průměru. V roce 2017 se přitom už oba kraje nacházely pod celorepublikovým průměrem, který činil 12 nových podnikatelů na 10 končících. Na Karlovarsku přitom již pátým rokem v řadě dochází ke snižování celkového počtu podnikatelů,“ říká Věra Kameníčková.

Zdroj: CRIF – Czech Credit Bureau