Češi si v pandemii berou méně úvěrů na spotřebu, zároveň je hůře splácí

Češi v průběhu uplynulého roku omezili svoji spotřebu a méně si na ni půjčovali. Celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací se na konci roku 2020 poprvé po více než 5 letech snížil, a to o 6,6 miliardy na 491 miliard korun. Počet lidí s úvěrem na spotřebu se během uplynulého roku snížil o 150 tisíc. Celková nesplácená částka se u tohoto typu úvěrů naopak mírně zvýšila, konkrétně o 174 milionů na 22,5 miliardy korun. Celkové zadlužení obyvatel ke konci minulého roku vzrostlo o 153 miliard korun na 2,6 bilionu. Důvodem je rekordní nárůst úvěrů na bydlení.

U úvěrů na spotřebu se také zvyšuje částka, kterou nejsou lidé schopní splácet. Zatímco na konci roku 2019 činila průměrná nesplácená částka u těchto typů úvěrů 107 tisíc korun, na konci roku 2020 to už bylo téměř 119 tisíc.

Objem nespláceného dluhu z úvěrů na spotřebu se na konci roku 2020 meziročně zvýšil v 9 ze 14 krajů, nejvíce v Plzeňském kraji (o 6 %) a na Vysočině (o 5 %). Naopak třeba v Královéhradeckém kraji se o necelá 2 % snížil. Velké rozdíly panovaly také v rámci jednotlivých věkových kategorií. K největšímu nárůstu nespláceného dluhu na spotřebu došlo mezi lidmi ve věku 25-29 let (o 13 %) a u lidí ve věku 30-34 let (o 11 %). Naopak u lidí starších 55 let se objem nespláceného dluhu snížil o 5 %, a u lidí mezi 35 a 44 lety o 3 %.

Po ekonomické stránce jsou poraženými pandemie mladí lidé

„Když se podíváme na všechny trendy, které jsme v uplynulém roce u úvěrů na spotřebu a jejich splácení zaznamenali, tak mladí lidé z toho vycházejí jako poražení. Lidé do 35 let si brali méně úvěrů, ale přitom u nich rostla celková nesplácená částka. Pozitivní je pouze fakt, že i mezi mladými lidmi se nepatrně snížil počet těch, kteří nezvládali splácet své úvěry,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Přestože totiž došlo ke zvýšení nesplácené částky, počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na spotřebu, se v uplynulém roce mírně snížil. Konkrétně o 18 tisíc na 190 tisíc lidí.

Důvodem je především výrazný pokles počtu lidí s tímto typem úvěru. Největší úbytek klientů zaznamenaly registry u lidí do 24 let, u nichž se počet lidí se spotřebitelským dluhem snížil o 13 %. Následovali lidé ve věku 25-29 let a 30-34 let, kde se jejich počet snížil o 9 %. Celkově se počet lidí s úvěrem na spotřebu snížil o 6 % na 2,3 milionu. Počet nesplácejících lidí zde klesal výrazně pomaleji než celkový počet lidí s úvěrem.

Objem hypoték a úvěrů ze stavebního spoření vzrostl nejvíce v historii

Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v roce 2020 vzrostl meziročně o 160 miliard, tedy téměř o 9 %. V době probíhající pandemie se tak zvýšil nejvíce v historii. A to přesto, že i zde se snížil počet lidí s úvěrem, a to o 6,5 tisíce. Jedinými kraji, kde se počet lidí s úvěrem na bydlení zvýšil, byla Praha, Středočeský a Plzeňský kraj. „Ve všech třech krajích se přitom kromě počtu lidí s úvěrem také výrazně zvýšila průměrná částka úvěru na jednoho klienta. Například v Praze vzrostla za jediný rok o čtvrt milionu korun a dosahuje 3,3 milionu korun,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Zároveň dodává, že zájem o úvěry na bydlení živí také snaha lidí v prostředí nízkých úrokových sazeb efektivně zhodnotit své úspory.

Z 2,1 bilionu, které mají lidé v úvěrech na bydlení, nesplácejí pouze 7 miliard

Na rozdíl od úvěrů na spotřebu se u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v uplynulém roce snížil nejen počet lidí, kteří své dluhy nezvládali splácet, ale také objem nespláceného dluhu. Ten klesl o 1,3 miliardy na 7,2 miliardy korun. Lidé tak nespláceli pouze 0,34 % z toho, co si na bydlení půjčili. V Praze šlo dokonce pouze o 0,17 % veškerého dluhu na bydlení.

Počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na bydlení, se snížil na 14 tisíc (o 2,2 tisíce), což znamená, že své úvěry na bydlení nesplácela 1,3 % klientů s úvěrem na bydlení. Tento pokles může být přitom částečně ovlivněn dobíhajícím vlivem odkladu splátek, který úvěrové instituce lidem v roce 2020 poskytly. „Banky a další finanční instituce byly v uplynulém roce vůči svým klientům poměrně vstřícné, a pokud tomu nebránily vážné důvody, umožňovaly lidem odklad splátek úvěrů i nad rámec své zákonné povinnosti,“ vysvětluje Lenka Novotná s tím, že to řadě lidí mohlo pomoci vyhnout se problémům se splácením úvěrů.

Barometr úvěrového trhu k 31.12.2020.