Praha, 23/02/2023
Praha, 23/02/2023
Objem úvěrů na bydlení dosáhl na konci roku 2022 výše 2,62 bilionu korun. Po dlouholetém růstu zaznamenal pokles o 5,8 miliard mezi čtvrtletími. Objem úvěrů na spotřebu dosáhl výše 532 miliard korun. Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,15 bilionu korun.
I přes pokles v posledním čtvrtletí loňského roku se meziročně celkový objem úvěrů na bydlení zvýšil o 6 % (+147,2 mld. Kč), což je ale výrazně méně než v předchozích letech. Postupné zpomalování hypotečního trhu bylo znatelné již od prvního čtvrtletí. Zároveň došlo k poklesu počtu klientů, kteří čerpali úvěr na bydlení, o 2 % (téměř o 21 tisíc) na 1,084 milionu. „Pokles nových úvěrů na bydlení je tak výrazný, že splátky stávajících úvěrů překonají objemy nově poskytnutých hypoték a celkové zadlužení domácností se tak aktuálně snižuje. Při porovnání meziroční změny dochází ještě k růstu objemu dluhu, ale předpokládáme, že zpomalení zadlužování domácností bude dále pokračovat,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. „Důvodem poklesu zájmu lidí o hypoteční úvěry je nárůst úrokových sazeb, stále poměrně vysoké ceny nemovitostí a také obezřetnost a neochota se zadlužovat v nejisté ekonomické situaci. Je potřeba také doplnit, že ne každý v dnešní době dosáhne na podmínky hypotéky,“ dodává Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. „Viditelné je to například na srovnání věkových skupin. Zatímco klientů ve věku 15-24 let ubylo meziročně o 21 %, ve věku 25-29 let o 16 %, ve věkové kategorii 45-54 let se jejich počet o 4 % zvýšil,“ dále doplňuje.
Objem dluhu na spotřebu roste nyní rychleji než objem dluhu na bydlení
Celkový objem krátkodobého dluhu ke konci roku 2022 činil 532 miliard korun, přičemž meziročně narostl o 34,1 miliardy (+6,8 %). Poprvé od konce roku 2019 je tak dynamika růstu dluhu na spotřebu vyšší než u dluhu na bydlení. Nejvíce objem krátkodobého dluhu narostl v prvním (+14,5 mld. Kč) a druhém (+13,8 mld. Kč) čtvrtletí, v druhém pololetí se už pak zvýšil jen o 5,8 miliard.
Objem dluhu na spotřebu se zvýšil ve všech krajích, nejvíce v Praze, kde meziročně vzrostl o 9,5 % na 59,1 miliardy korun, nejméně pak v Karlovarském kraji, kde vzrostl o 4,5 % na 17,9 miliardy.
Počet klientů s krátkodobým dluhem se v roce 2022 oproti předchozímu roku zvýšil o 21 tisíc (+0,9 %) na 2,283 milionu. Nejvyšší počet klientů s krátkodobým dluhem byl zaznamenán ve třetím čtvrtletí loňského roku, v posledním čtvrtletí klientů mírně ubylo (-0,5 %). I přes snižující se počet klientů s krátkodobým dluhem, roste průměrná částka dluhu připadající na jednoho klienta. Ta se oproti loňsku zvýšila o 5,8 % na 233 tisíc, což je téměř šestinásobek průměrné hrubé mzdy podle údajů Českého statistického úřadu.
Rizikových dlužníků je méně, ale částky jsou vyšší
Spolu se snižující se poptávkou po hypotečních úvěrech klesá i celková nesplácená částka dlouhodobého dluhu. Meziročně se snížila o téměř 15 % (0,8 mld. Kč). Ke konci roku 2022 tak celkový objem nesplácených úvěrů na bydlení dosahoval 4,9 miliardy korun. Ještě v roce 2019 se jednalo o téměř dvojnásobek, před deseti lety pak dlužníci nespláceli 3,5násobek této částky.
Celkový objem nespláceného krátkodobého dluhu se meziročně zvýšil o 3,6 % na 22,87 miliardy korun. Snížil se však počet klientů, kteří mají problém s jeho splácením, a to o 1,9 % na 172,5 tisíce. Výjimku tvoří pouze Praha s 1,1% nárůstem na 14,8 tisíc rizikových klientů. Průměrná nesplácená částka krátkodobého dluhu na jednoho klienta se tak zvýšila o 5,5 % na 132,5 tisíce korun.
„Celkový objem nesplácených úvěrů v první polovině roku lehce poklesl, pak se ale trend začal znovu zhoršovat. Snížení počtu rizikových klientů může být bráno pozitivně, zároveň to ale znamená vyšší nesplácenou částku na jednoho dlužníka, což může být potenciálním problémem,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Průměrná nejvyšší nesplácená částka úvěru na spotřebu připadá na lidi ve věku 45-54 let a ke konci roku 2022 dosáhla výše 149 tisíc korun. Riziko však hrozí také u mladších věkových skupin. Počet dlužníků ve věku 24-29 let, kteří nesplácí úvěry na spotřebu osciluje okolo 12 %, celkový průměr je však 7,5 %.
Nízkopříjmovým skupinám hrozí rizika lichvářských půjček bez pravidel
Bankovní a Nebankovní registr klientských informací zaznamenávají data sdílená standardními finančními institucemi. „Kromě těch však na trhu působí instituce, jejichž praktiky lze považovat skoro za lichvářské, vyznačují se nabídkou rychlých půjček, některé lze sjednat například přes SMS, jejich RPSN bývá přemrštěné a podmínky skryté,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni s tím, že k těmto půjčkám se často uchylují lidé, kteří s žádostí o úvěr neuspěli u standardní finanční instituce. „Člověk, který si takto vezme více půjček, se pak dostává do dluhové pasti, ze které je obtížná cesta ven,“ dodává a doporučuje se v případě finanční tísně obracet na odborníky z neziskových organizací jako je Charita, Asociace občanských poraden nebo právě Poradna při finanční tísni. „Situace je nyní náročná zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, kterým se v posledním roce výrazně zvýšily náklady na energie a základní potřeby. Pomoc je pro ně k dispozici, ale je potřeba o ni žádat na správném místě,“ upozorňuje David Šmejkal.
